Dědění

Foto: Thinkstock

U obou typů fondů existují dva způsoby, jak naspořené peníze po zemřelém "účastníkovi" mohou získat jeho blízcí.

"První z nich, který určitě doporučujeme, je sjednat si takzvanou obmyšlenou osobu. Na tu naspořené prostředky zemřelého účastníka, po odečtení státních příspěvků, přecházejí. Výplata nepodléhá žádnému zdanění. Výhodou je, že vše proběhne rychle a bez zbytečných administrativních úkonů," říká Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností ČR. Je možné zvolit i více obmyšlených osob a procentuálně stanovit jejich podíl. Nemusí to přitom být jen příbuzní.

Druhým způsobem je standardní dědické řízení. K tomu dochází, když nebyla sjednána obmyšlená osoba.

Jediný rozdíl z hlediska dědění je u takzvané pozůstalostní penze. Zatímco ve starých (transformovaných) fondech může oprávněná osoba čerpat prostředky po zemřelém vedle jednorázového odbytného také formou pozůstalostní penze, v nových (účastnických) fondech tato možnost není.

"Součástí pozůstalostní penze jsou i státní příspěvky, je ale nutné si ji ve smlouvě o penzijním připojištění sjednat a minimální délka spoření musí být 36 měsíců," dodává Sedláček. V žádném jiném případě se státní příspěvky nedědí.