Jedničky a nuly vynáší nejvíce. Průzkum ukázal, kolik platí čeští zaměstnavatelé

Ekonomika Ekonomika
13. 8. 2022 15:36
V průměru 62 240 korun měsíčně. Tolik si včetně bonusů a odměn vydělají odborníci v IT. Vedle pozic ve vrcholovém vedení firem jde tak o nejvýdělečnější obor v Česku, vyplývá z průzkumu platového portálu Platy.cz. Průměrnou mzdu nad hranicí 50 tisíc korun mají ještě pracovníci v bankovnictví.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Na podobné úrovni se nacházejí mzdy v oborech management kvality, kde průměrné měsíční ocenění včetně bonusů a odměn činí 46 000 korun, a dále  ekonomika a účetnictví (44 300 Kč) či lidské zdroje (44 100 Kč), ukazují výsledky průzkumu, který vychází z odpovědí od více než 45 000 respondentů.

Na výplatní pásky mělo v letošním prvním pololetí největší vliv zvýšení minimální mzdy. Největší posun tak nastal u pomocných prací (o 23 procent), ve dřevozpracujícím průmysl (o 16 procent) a službách (o 11 procent). Ve všech těchto oborech je totiž nízká průměrná celková mzda, od 26 000 korun za pomocné práce po 33 400 korun v dřevozpracujícím průmyslu.

Z ostatních oborů, kde je úroveň mezd vyšší, si nejvíce polepšili zaměstnanci zajišťující kontrolu kvality, kde průměrná celková mzda stoupla o 11 procent na 46 000 korun.

Jsou ale i obory, kde se průměrná mzda zvýšila jen nepatrně. Mezi ně patří zemědělství a potravinářství, chemický průmysl a zákaznická podpora, ukázala čísla.

V republikovém srovnání pak nejvyšší sumy na výplatních páskách najdou tradičně Pražané. Průměrná mzda v české metropoli přesáhla podle průzkumu 58 tisíc korun. Ve Středočeském kraji je průměr o 10 tisíc korun nižší.

Nejméně si pak vydělají pracovníci v Karlovarském, Olomouckém a Zlínském kraji, kde se průměrné mzdy pohybují kolem 37 tisíc korun.

Mzdy znehodnocuje inflace

Průměrná mzda v celém Česku včetně bonusů a odměn dosáhla v prvním pololetí letošního roku 49 166 korun, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta.

"Největší meziroční nárůst celkové průměrné mzdy, a to o 10,3 procenta, jsme v posledním roce zaznamenali ve třetím čtvrtletí 2021, pak se ale téměř zastavil. V prvním čtvrtletí 2022 byla celková průměrná mzda jen o 0,8 procenta vyšší než v posledním kvartálu 2021," popisuje Michal Novák z portálu Platy.cz.

To podle něj nasvědčuje tomu, že růst mezd se nyní mírně nastartoval. "Vzhledem k ekonomické situaci ale nelze očekávat velké skoky. Firmy budou přidávat spíše jen tam, kde nutně potřebují získat nebo udržet pracovní síly," podotýká.

Firmy musí v době dvojciferné inflace, která v Česku momentálně dosahuje 17,5 procenta, šetřit na řadě položek včetně mezd, protože čelí prudkému zdražování nejen na straně nákladů, ale například i úvěrů.

"Letošní růst mezd lze jen těžko predikovat. Většina firem potřebuje stabilizovat lidské zdroje, takže lze očekávat, že budou zvyšovat mzdy tak, aby je udržely na konkurenceschopné výši vzhledem k ostatním v regionu. Můžeme se ale v některých oborech a regionech dočkat i snižování nákladů a zeštíhlování," připomíná dále Novák.

Podle dat Českého statistického úřad (ČSÚ) se průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně reálně snížila o 3,6 procenta. Bez započtení inflace se zvýšila o 7,2 procenta na 37 929 korun. Reálně se mzda snížila kvůli rostoucí inflaci 94 procentům ze všech zaměstnanců. Podle oslovených analytiků byl reálný pokles nejvýraznější za víc než 20 let.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,6 procenta na 31 923 korun. U mužů byl 34 362 korun, u žen pak 29 262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 a 60 467 korunami měsíčně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení tarifů od ledna o 15 procent. Vyzvaly k tomu v dopise vládu

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli ve čtvrtek zástupci odborů na tiskové konferenci. Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy