Spotřeba je však stále pozadu, silnější růst HDP také brzdí silné euro. Indikátory poukazují na velmi silnou současnou úroveň, zatímco budoucí vývoj bude velmi záviset na rychlosti utažení měnových politik ze stran centrálních bank. V regionu se situace po volbách zklidnila, potvrzuje se trendový scénář ohledně robustního růstu české ekonomiky bez prozatím málo se projevujících inflačních tlaků.

Spojené státy:
 Čtvrteční zasedání měnového výboru Fedu vyústilo v jasný závěr. Ben Bernanke po svém nástupu nadále pokračuje ve zvedání sazeb. Nová úroveň 5,25 % bude možná poslední v tomto roce, v ročním horizontu trh počítá s 5,50 %. Především tisková konference a následné prohlášení vyznělo velmi umírněně. Signály ohledně ochlazení růstu ve Spojených státech jsou totiž stále zřetelnější.
 Inflační tlaky jsou nyní největší hrozbou pro globální růst ve světě. Jádro indexu CPI v USA vzrostlo meziměsíčně o 0,3%, tentokrát téměř bez následků. Trhy byly po silné korekci spíše přeprodány, pravděpodobný růst inflace je již do cen započten, proto byla reakce trhu minimální.
 Kondice amerického trhu práce je na výborné úrovni (nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti klesly pod 300 000), v poslední době ale začíná převažovat jiný faktor ochlazení na trhu s nemovitostmi. Ceny amerických hypoték díky nárůstu amerických úrokových sazeb poskočily až nad 6,5%, růst americké spotřeby v závislosti na sníženém disponibilním důchodu amerických domácností slábne také, což se může projevit v poklesu růstu HDP.
 Z makroekonomického pohledu je dnes stěžejní role Fedu. Ten v prvé řadě sleduje inflaci, nikoliv produkt. A největší obavy trh vidí v přestřelení navyšování sazeb, které povedou k rapidním výprodejům na všech trzích globálně, pokles růstu celosvětové ekonomiky může vést až k stagflaci. Především ale pokles růstu ještě neznamená zklidnění inflačních tlaků, jež jsou vyvolány spíše nabídkovou stranou na komoditních trzích (energie) než poptávkovými faktory.
 Díky velmi přísným komentářům představitelů Fedu posílil v průběhu června také americký dolar. Ten se podíval až na úroveň 1,25 USD/EUR. Po posledním zasedání ale dolar k euru oslabil, trh kalkuluje s možností ukončení seriálu navyšování sazeb ze strany Fedu.

EU:
 Fundament se příliš nezměnil ani v Eurozóně. Slušný růst zaznamenala spotřeba domácností, rostly také maloobchodní tržby. Tyto faktory jasně hovořily pro zvýšení odhadů růstu HDP v roce 2006. Jenže na druhé straně stojí, jiná fáze ekonomického cyklu ve Spojených státech, jehož vrchol se již patrně dostavuje. Zpomalení amerického hospodářství s sebou samozřejmě stáhne i evropský region. Také i přes oslabení stále silné euro brzdí možnosti evropských exportérů.
 Meziroční nárůst cen v zemích Eurozóny se pohybuje na úrovni 2,5 procent. Číslo je mírně vyšší než by si přála Evropská centrální banka, inflace bez cen potravin a energií byla pro změnu nižší. ECB spíše sleduje zásobu peněz v ekonomice a její 9% růst v dubnu naznačuje, že červnové navýšení o 25 bb na 2,75% nebylo poslední. Futures na evropské mezibankovní sazby počítají s 3,50% ke konci roku 2006.
 Také trh práce se díky strukturálním reformám v Německu (zčásti také díky světovému šampionátu) lepší. Německá míra nezaměstnanosti klesla o jeden procentní bod na 10,9%. V celoevropském měřítku (Eurozóna) se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 8,5%. Data ohledně zaměstnaných i zvyšující se domácí poptávka jsou faktory, které zlepšují vyhlídky růstu evropské ekonomiky.
 Na počátku měsíce překvapila čísla indexu sentimentu ekonomických očekávání ZEW, signalizující oslabení růstu. To se ale v průběhu června nepotvrdilo, naopak velmi sledovaný index podnikatelského klimatu Ifo posílil více než trh čekal. A to i přes stále vysoké ceny ropy a relativně silné euro. Trh tak i přes spíše pozitivní vývoj stále nemá v ruce výraznější potvrzení ekonomického oživení.

ČR:
 Růst HDP v prvním čtvrtletí dosáhl 7,4% meziročně. Ekonomika rostla nejrychleji v historii. Za čísly stojí stále pozitivní bilance zahraničního obchodu (export +17,0%, import +15,3%), vzrostly také investice a spotřeba domácností (maloobchodní tržby: +5,1%).
 Růst cen na úrovni 3,1% byl sice 0,2 pb nad očekáváním analytiků, nicméně v ekonomce jsou inflační očekávání ukotvena, inflace není tažena poptávkou, ale spíše vysokými cenami energií.
 Také proto neměla ČNB při svém zasedání na konci června mnoho důvodů ke změně sazeb. Oslabení české koruny jen pomohlo k výsledku 7:0 pro ponechání sazeb na stávající úrovni 2,00%.
 Nejistá situace po červnových volbách se promítla jen minimálně na devizovém trhu s českou měnou. Ta se ke konci měsíce pohybuje na úrovni 28,45 CZK/EUR. V delším horizontu převládají pozitivní faktory výborné kondice domácího hospodářství, proti může působit zejména patová situace po červnových volbách, ale také vnější faktory přicházející z regionu. V Polsku politika, v Maďarsku fiskální problémy. Také poslední vývoj na Slovensku a vstup nacionalistické SNS a již "prověřeného" Vladimíra Mečiara do vlády kurz nijak nepodpoří.

Tab.: Odhady základních makroekonomických ukazatelů ke konci roků 2005 a 2006
 USA EU ČR
Konec roku 2005 2006e* 2005 2006e* 2005 2006e*
HDP (růst v %) 3,2 % 3,3 % 1,7 % 2,1 % 6,9 % 5,9 %
Míra inflace (index CPI v %) 3,4 %  3,1 % 2,2 % 2,1 % 2,2 %  2,6 %
Míra nezaměstnanosti (v %) 4,9 % 4,6 % 8,3 % 8,2 % 8,9 % 8,1 %
Základní úroková sazba (v %) 4,75 % 5,50 % 2,50 % 3,25 % 2,00 % 2,50 %
* vážený průměr odhadů Zdroj: AKAM, ABN, MS, DB, GS, BNP, HSBC, Bloomberg, ČS

Robert Šíbl
Junior Portfolio Manager
Atlantik Kilcullen Asset Management, a.s.