Dítě
Sleva na vyživované děti ve společné domácnosti - oficiálně nazývaná daňové zvýhodnění - opět stoupla.
Pro příjmy za rok 2017 ještě zůstává daňová sleva na první dítě na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvyšuje o 200 korun měsíčně na 19 404 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 24 204 korun ročně. Tyto částky lze využít v nejbližším daňovém přiznání.
Pro příjmy za rok 2018 pak stoupá i na první dítě - o 150 korun měsíčně na 15 204 korun ročně. Vyšší daňové zvýhodnění na první dítě se u zaměstnanců poprvé projevilo ve výplatě za leden 2018, u OSVČ až v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2019.
Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě (roční částka za zdaňovací období)
|
|
na první dítě |
na druhé dítě |
na třetí a každé další
|
za rok 2014 |
13 404 Kč |
13 404 Kč |
13 404 Kč |
za rok 2015 |
13 404 Kč |
15 804 Kč |
17 004 Kč |
za rok 2016 |
13 404 Kč |
17 004 Kč |
20 604 Kč |
za rok 2017 |
13 404 Kč |
19 404 Kč |
24 204 Kč |
za rok 2018 |
15 204 Kč |
19 404 Kč |
24 204 Kč |
Slevu už opět mohou uplatnit podnikatelé (OSVČ), kteří využívají takzvané výdajové paušály (viz níže).
Je-li dítě zdravotně postižené, lze si odečíst dvojnásobek příslušné částky.
Musí jít o takzvané vyživované dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost - například cestování po světě - vás ale o slevu nepřipraví.
Na slevu máte nárok jen za kalendářní měsíce, na jejichž počátku splňujete obě podmínky ("vyživování" a společná domácnost). V měsíci, kdy se dítě narodilo, lze slevu uplatnit vždy. Například při porodu na konci srpna si tedy můžete z daní odečíst pět dvanáctin roční slevy.
Za vyživované se považuje především dítě, které je nezletilé (tedy do dovršení 18 let věku). Hranici lze posunout až do dovršení 26 let, jestliže se dítě "soustavně připravuje na budoucí povolání" nebo když nemůže studovat nebo pracovat kvůli nemoci, úrazu či dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu.
Jestliže dítě v jedné domácnosti vyživuje více poplatníků (typicky matka a otec), může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit v tomtéž kalendářním měsíci nebo roce jen jeden z nich. Málo známou možností je, že daňové zvýhodnění na dítě můžou uplatnit také babička nebo dědeček, jestliže rodiče dítěte nemají příjmy, z nichž by mohli toto zvýhodnění uplatnit (a prarodiče takové příjmy mají).
Tuto slevu si opět mohou odečítat i podnikatelé, kteří používají výdajové paušály. Současně ale dochází ke snížení limitu pro využití výdajových paušálů na polovinu oproti dřívějšku (samotná procentní výše paušálů se nemění). U příjmů za rok 2017 si podnikatelé mohou vybrat, zda využijí dosavadní systém (vyšší limit na paušály, ale beze slev), nebo nový (nižší limit, ale se slevami). Počínaje příjmy za rok 2018 už platí jen nový systém.
Zatímco běžné slevy (na poplatníka, manželku, studenta a podobně) můžete odečíst od daně jen do výše vypočtené daňové povinnosti, u "slevy na dítě" můžete využít i daňový bonus. Pokud se po odečtení slevy z vaší daňové povinnosti dostanete "do minusu" (nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než původně vypočtená daňová povinnost), stane se vzniklý rozdíl takzvaným daňovým bonusem. Díky bonusu nejenže státu nezaplatíte žádné daně, ale ještě od něj něco získáte. Maximálně můžete dostat 60 300 korun, minimálně stovku (vychází-li vám bonus nižší než 100 korun, nedostanete nic).
Daňový bonus však může uplatnit jen ten, kdo si za rok 2017 vydělal alespoň 66 000. Tato částka oproti předchozímu roku stoupla v souvislosti se zvýšením minimální mzdy. Do limitu se počítají pouze příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo z kapitálového majetku. Pro příjmy za rok 2018 se pak částka zvyšuje na 73 200 korun.
Počínaje příjmy za rok 2018 se omezí okruh příjmů, které se do tohoto limitu počítají. Zařadit půjde jen výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, už nikoliv příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku. Ministerstvo financí tak chce omezit jejich umělé navyšování - hlavně díky fiktivnímu nájmu se totiž k bonusu dostává více lidí.