Na přiznání k dani z nemovitostí zbývá poslední den. Vyúčtování můžete dostat i e-mailem

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 31. 1. 2018 10:00
Přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu. Nyní tedy skončil termín pro přiznání za rok 2018.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Petr Kučera

Praha - Kdo se loni stal novým vlastníkem nemovitosti, má poslední den na podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Oficiální termín končí ve středu 31. ledna. Přiznání musí podat i lidé, u nichž se změnily "okolnosti rozhodné pro vyměření daně" - typicky jde o kolaudaci stavby, dobudování přístavby k rodinnému domu či chalupě nebo třeba změnu rozlohy pozemku.

"Povinnost podat daňové přiznání mají také lidé, kteří na nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně," upřesňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

"V opačném případě, kdy jste se všech svých nemovitostí v jednom kraji zbavili, je nutné to písemně oznámit finančnímu úřadu v daném kraji. Pokud vám však část nemovitého majetku zbyla, podává se dílčí daňové přiznání," dodává mluvčí.

Přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu. Nyní tedy skončil termín pro přiznání za rok 2018. Rozhodující je pro něj stav k 1. lednu 2018. "Jakákoliv změna, která nastala až po prvním lednu, je předmětem daně až v následujícím roce. Například u bytu pořízeného v průběhu ledna 2018 je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí až do konce ledna 2019," vysvětluje David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.

Speciálním případem je situace, kdy jste návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podali sice před koncem roku, ale do 31. prosince nebyl vyřízen. "U návrhů na vklad z předchozího roku, které byly vyřízeny až v roce následujícím, se přiznání podává až do konce třetího měsíce následujícího po měsíci zápisu do katastru," podotýká Eim. Obdobný postup funguje u dědického řízení, které přesahuje do dalšího roku.

Pozor u datové schránky

Pozor by si měli dát lidé, kteří mají zprovozněnou (aktivní) datovou schránku. Na ně se totiž od roku 2015 vztahuje povinnost podávat všechna daňová přiznání (i další povinná oznámení daňové správě, například o změně adresy) elektronicky.

Uživatelům datové schránky, kteří podají přiznání sice včas, ale v klasické "papírové" podobě, uloží finanční úřad pokutu. Ta činí jednotných 2000 korun a vznikne automaticky přímo ze zákona.

I ten, kdo nemá datovou schránku, může podat přiznání prostřednictvím Daňového portálu, kde je k dispozici interaktivní formulář, který sám provádí výpočty i kontrolu.

"Pokud chce poplatník využít elektronického podání a nedisponuje datovou schránkou ani elektronickým podpisem, musí do pěti dnů od podání doručit na příslušný finanční úřad vygenerovaný e-tiskopis, opatřený vlastnoručním podpisem," říká Jana Janoušková ze společnosti KODAP.

Paradoxně lépe na tom budou lidé, kteří daňové přiznání v termínu vůbec neodevzdají. Ti mají v praxi ještě nejméně týden čas. Pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení se totiž začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání, tedy až od 8. února.

Pokuta za opožděné podání daňového přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 200 korun. Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 korun, by se pokuta vyšplhala na 200 korun až po více než ročním zpoždění.

V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou - pokud daňové přiznání třeba až po výzvě z finančního úřadu odevzdáte, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu v minimální výši 500 korun.

Povinnost podat přiznání nemá člověk, který jej podával v uplynulých letech a nezměnily se u něj "skutečnosti rozhodné pro stanovení daně". Změna místního koeficientu, který si určují města a obce, se automaticky projeví při výpočtu daně - není kvůli ní nutné podávat přiznání.

Na platbu je ještě čas

Termín pro platbu samotné daně trvá do 31. května. Kdo platí více než pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Finanční úřady budou na jaře (v dubnu a květnu) opět posílat složenky s aktuální výší daně z nemovitých věcí.

Kdo chce místo složenky dostat od finančního úřadu platební údaje e-mailem, může o to požádat do 15. března. "Úplně nejpohodlnější a bez každoročních starostí je placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Stačí se nejpozději do 31. ledna přihlásit na finančním úřadě," doporučuje mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

Od letošního roku bude finanční správa zasílat informace pro placení daně z nemovitých věcí do datových schránek nejen právnických osob jako dosud, ale nově i fyzických osob.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Růžička je dalším vyřazeným, v hokejové reprezentaci pokračují tři brankáři

V další fázi přípravy kádru hokejové reprezentace budou od neděle pokračovat jen tři gólmani. Dnes z něj po rozhodnutí trenérů v čele s hlavním koučem Filipem Pešánem vypadl Jan Růžička, o účast na mistrovství světa v Lotyšsku dál usilují Šimon Hrubec, Petr Kváča a Roman Will. Pešán potvrdil, že má velký zájem o Josefa Kořenáře ze San Jose.

před 7 hodinami

Kovář získal s Zugem švýcarský titul a vyhrál bodování play off

Český útočník Jan Kovář se stal s Zugem švýcarským hokejovým mistrem. K rozhodujícímu triumfu EV nad Servette Ženeva 5:1, po němž vítěz základní části vyhrál finálovou sérii 3:0 na zápasy, přispěl asistencí u prvního gólu. Byl to jeho patnáctý bod v play off a s bilancí 1+14 produktivitu vyřazovací části ovládl.

Zug vyhrál ligu podruhé v klubové historii a po 23 letech. Jednatřicetiletý reprezentant Kovář přidal švýcarský titul k jednomu českému, který získal s Plzní v sezoně 2012/13, a dvěma z KHL. V tamní soutěži slavil v letech 2014 a 2016 s Magnitogorskem.

Další zprávy