Vláda připravila novou daňovou revoluci. Od příštího roku by mělo být zrušeno hned několik daní, které nám znepříjemňují život. Občané by tak mohli ročně ušetřit 2 až 3 miliardy korun.
Zrušíme daně! Toto řekla naše vláda a svou reformou zrušila již od příštího roku hned několik daní, které nás dnes poměrně významně zatěžují a znepříjemňují nám život.
Vláda se ve svém programovém prohlášení a návrhu reforem zavázala, že zruší daň dědickou a darovací s výjimkou III. skupiny, stejně tak se zruší daň z nemovitosti u zemědělských pozemků a bude zrušen minimální základ daně, který komplikuje situaci mnoha podnikatelům a živnostníkům.
Následně bude ve druhé etapě zrušena daň z převodu nemovitostí, daň z dividend a kapitálových výnosů, a to pravděpodobně na začátku roku 2009.
Spolu s úpravami daně z příjmů a DPH tak jde o další velký zásah do daňového systému po předloňském snížení daní, které znamenalo především pro lidi s nízkými a středními příjmy úspory ve výši 12 miliard korun.
Zrušení daní, co nám přinese?
Výhodou však nebude pouze samotná úspora na daních, ale též odbourání povinností, které občany v souvislosti s daněmi neustále zatěžují. Tato starost je o to významnější, že jakékoliv nesplnění či opomenutí daňových povinností finanční úřady přísně trestají.
Zrušení daní na jednu stranu ubere z příjmů státního rozpočtu, na druhou stranu však může povzbudit činnosti, které tyto daně zatěžují, přilákat tak další zahraniční investory a povzbudit podnikatelskou činnost. Úbytek příjmů ze zrušených daní by se tak měl časem vrátit v podobě vyšších příjmů z daní standardních, tedy jak daní z příjmů, tak z DPH.
Dalším argumentem podporujícím zrušení těchto daní je administrativní náročnost jejich výběru. V extrémním případě tak stojí výběr daně stát více, než na této dani vybere, což je paradoxní. Výsledkem zrušení daně tak nemusí být pouze výpadek příjmů, ale také úspory ve státním rozpočtu, které se na výběr daní vydají. Zaměstnanci, kteří jsou zatíženi správou a výběrem těchto daní, mohou být propuštěni nebo přesunuti na místa, kde bude jejich práce efektivnější a účelnější.
Zrušení daní z převodu nemovitostí, dědické, darovací a daně z dividend je tak po plánovaném snižování daní z příjmů dalším příspěvkem, který nám umožní více rozhodovat o svých vlastních finančních prostředcích.
Zrušení uvedených daní se dotkne většiny našich občanů. Každého však v jiné míře. Daň z dividend se bude týkat pouze občanů, kteří mají své finanční prostředky vložené do cenných papírů. Záleží pak na množství vlastněných akcií a výší dividendy na akcii.
Darovací, dědická daň či daň z převodu nemovitostí se pozitivně promítnou do stavu peněženek pouze těch, kteří získají uvedeným způsobem do svého držení nějakou věc, nejčastěji nemovitost, nebo tuto nemovitost prodají. Výše daně je závislá na hodnotě převáděného majetku. Pokud se tedy občan rozhodne prodat byt v Praze za cenu 1 500 000 Kč, pak na dani z převodu nemovitostí ušetří 45 000 Kč.
Jak se zrušení daní osvědčilo na Slovensku?
Na Slovensku zrušila vláda Mikuláše Dzurindy v souvislosti se svou daňovou reformou rovněž několik druhů daní. Výsledkem je nejen nejvyšší růst HDP ve střední Evropě, ale i obrovský příliv zahraničních investic, který podporuje právě zrušení daní z dividend.
Země se tak pro investory stává atraktivnější už tím, že na svých investicích více vydělají. Dalším pozitivním efektem je skutečnost, že se jeden příjem zdaňuje pouze jednou, tedy daní z příjmů, nikoliv dvakrát, jako je tomu ještě při dalším zdanění daní z dividend.
Zatímco výnos z majetkových daní činí v České republice 1,4 %, v Německu je to 2,4 %, v Itálii 8 %, ve Velké Británii je to dokonce 11. 8 %.
|
|
