Od ledna se zvyšuje minimální mzda na 13 350 korun. Změna ovlivní celou řadu plateb a daňových odpočtů, například zálohy na zdravotní pojištění, limit pro zdanění důchodů nebo třeba i školkovné. Podívejte se, zda a jak se výrazné navýšení minimální mzdy dotkne právě vás.
Peníze, o které přijde zaměstnavatel a zaměstnanec
Z každého zvýšení minimální mzdy profituje státní kasa, která díky vyšší minimální mzdě v roce 2019 získá z odvodů a daní o 1,26 miliardy korun více než v roce 2018, kdy byla minimální mzda 12 200 korun.
- Jde o sumu za 150 tisíc zaměstnanců, kteří podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pobírají tuto mzdu.
Zaměstnavatelé odvádějí za své zaměstnance povinné pojistné, a to 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. "Každá stokoruna, o kterou stoupne hrubá mzda, tedy znamená nárůst mzdových nákladů zaměstnavatele o 134 korun," říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Ale i zaměstnanci musí odvést ze mzdy daň z příjmů, což je 15 % ze superhrubé mzdy, a pak sociální a zdravotní pojištění, které činí 6,5 % a 4,5 % z hrubé mzdy. Nepolepší si tak o celou částku. Navíc platí, že zaměstnanci v jedné firmě na stejné pozici se nemusí radovat stejně. Záleží na daňových odvodech každého z nich.