Lidem v exekuci nebo v osobním bankrotu brzy zůstane měsíčně více peněz než dosud. Od dubna se takzvaná nezabavitelná částka, která se vypočítává jako poměr z životního minima a normativních nákladů na bydlení, zvýší z 6608 korun na 6908 korun.
Celkem 1727 korun pak připadne jako čtvrtina nezabavitelné částky na každou vyživovanou osobu. "Částka, nad kterou se zbytek mzdy srazí bez omezení, bude od tohoto data 20 724 korun," připomíná právnička Poradny při finanční tísní Alena Doubková.
Od července se pak změní způsob výpočtu nezabavitelné částky - bude se nově místo původních dvou třetin počítat jako tři čtvrtiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení - pro jednu osobu tedy půjde o částku 7772 korun. Na každou vyživovanou osobu pak připadne třetina nezabavitelné částky, tedy 2591 korun. Částka, nad kterou se zbytek mzdy srazí bez omezení, zůstane přitom beze změny.
Ministerstvo v předkládací zprávě konstatovalo, že dlužníci kvůli nízké částce zbývající po zabavení zbytku přecházejí do šedé ekonomiky, kde si vydělávají načerno. "To se negativně odráží v míře uspokojení věřitelů dlužníka, ale i v nižších odvodech do veřejných rozpočtů," podotklo ministerstvo.
Změnu ovšem Česká asociace věřitelů zkritizovala. Podle jejího prezidenta Pavla Staňka bude mít na věřitele naopak negativní dopad. "Povede k jejich nižšímu uspokojení, případně k výraznému prodloužení doby splácení. Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému," říká Staněk.
"Místo skokového navýšení bychom z tohoto hlediska více uvítali změnu principu výpočtu nezabavitelné částky, která by narůstala úměrně dlužníkovu příjmu. Díky tomu by byl dlužník motivován svůj příjem zvyšovat, na čemž by vydělal on i jeho věřitel," doplňuje šéf asociace.
Navýšení nezabavitelné částky navíc podle soudního exekutora Lukáše Jíchy z exekutorského úřadu v Přerově značně prodlouží exekuční řízení, případně i podpoří vznik nových dluhových pastí. "Neboť dluh může v některých případech dlužníkům narůstat rychleji, než bude kvůli nižším srážkám splácen. U dlužníků, jimž kvůli navýšení nebude možné srážet ze mzdy, pak bude nutné přistoupit k jiným exekučním postihům, včetně nuceného prodeje movitého či nemovitého majetku," říká Jícha.
Loňský rok byl přitom rekordní co do počtu vyhlášení osobních bankrotů. Dle analýzy společnosti CRIF stoupl počet insolvencí v Česku o dvě pětiny, za celý rok 2019 jich bylo vyhlášeno 18 493, což je o téměř 5500 více než v roce 2018. Stalo se tak díky novele insolvenčního zákona, která platí od 1. června 2019 a přinesla dlužníkům značné úlevy.
