Říká se mu 7. rámcový program, potrvá od roku 2007 do roku 2013 a vědci při něm na své bádání dostanou celkem 54,4 miliardy eur. Zvláštní subvence mohou získat nadaní mladí výzkumníci a také malé soukromé firmy, které se zabývají vývojem něčeho nového.
S ohledem na to, že Německo právě předsedá Evropské unii, se místem slavnostního vyhlášení nového programu stal Bonn. "Německo je ostatně největším účastníkem evropských výzkumných projektů," konstatoval eurokomisař pro vědu Janez Potočnik.
Osekaný rozpočet
Původní představou Evropské komise bylo získat z unijního rozpočtu na vědu dokonce 70 miliard eur. Avšak členské státy, bojující například o subvence pro zemědělce, rozpočet osekaly, takže na vědu zbylo téměř o čtvrtinu méně.
Většina peněz jde na podporu projektů, na nichž společně pracují laboratoře, univerzity a firmy z různých zemí.
"Česká republika se podílí na evropském rozpočtu asi jedním procentem, takže se dá čekat, že zhruba stejný podíl z peněz na vědu dostane," odhaduje Jan Hrušák z Akademie věd ČR, který se konference v Bonnu účastní. Podle něj se v novém programu poněkud zjednodušila administrativa, která zatěžuje vědce, kteří o evropské peníze na výzkum usilují.
Hledáme budoucí nositele Nobelovy ceny
Zcela novým způsobem začíná Evropská unie podporovat talentované mladé vědce. Její instituce, Evropská výzkumná rada (ERC), vybere 250 nejzajímavějších výzkumných projektů mladých badatelů, a poskytne každému ročně až 300 000 eur po dobu až pěti let (tedy celkově asi 45 miliónů korun na jeden projekt).
Předseda ERC Fotis Kafatos zdůraznil, že se chtějí férově zachovat k ženám s dětmi. Řešitelem totiž mohou být výzkumníci dva až osm let po získání doktorátu (PhD).
"Toto rozpětí umožňuje vědcům, aby mohli z výzkumu odejít na rodičovskou dovolenou a zase se vrátit, aniž by jim utekl nějaký termín. Takže nediskriminujeme nikoho, kdo bude mít děti," zdůraznil předseda. Jak dodal, nápady mladých vědců ohodnotí experti z oboru, ale nebudou do nich dále nijak zasahovat úředníci.
"Je to vlastně hledání budoucích nositelů Nobelovy ceny, kteří dostanou dost peněz a času na to, aby svůj nápad dotáhli do konce," hodnotí Jan Hrušák.
Česká nabídka
Pozoruhodné při tom je, že peníze dostane k dispozici řešitel projektu, nikoli instituce, která ho zaměstnává.
"To znamená, že s těmi penězi může jít bádat kamkoli jinam. Vidím to jako příležitost pro české výzkumné ústavy, které mohou tyto schopné lidi z celé Evropy stáhnout k nám," říká Jan Hrušák. "Najdou u nás totiž dobré vybavení i schopné techniky, ale nižší náklady než v západní Evropě. Takže mohou za stejné prostředky vybádat víc."
Jak dodal, věří, že z 250 vyhlášených projektů alespoň tři získají mladí vědci z Akademie věd ČR a další dva badatelé z jiných českých výzkumných pracovišť.
Šance pro malé firmy
Sedmý rámcový program nabízí také peníze na podporu výzkumu v malých soukromých firmách, které mohou mít blíže k praktickému uplatnění než velká výzkumná centra.
"To je obrovská šance pro malé české firmy, které jí ale téměř vůbec nevyužívají," hodnotí Jan Hrušák. "Velké české podniky bohužel obvykle žádný výzkum nemají. A zahraniční společnosti si výzkumná centra běžně nechávají doma, k nám přesouvají spíš běžnou výrobu. Takže malé soukromé společnosti, které zkoumají něco nového, mají možnost dostat se k penězům z Evropské unie, jaké by jinak těžko někde získaly."
