EU tápe ve vzdělávání, Češi ale uspěli

Blahoslav Hruška
3. 10. 2007 20:40
Státy unie by se měly zlepšit o 200 procent
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Brusel - Pokud bude chtít být EU konkurenceschopná a obstát v globalizaci, bude muset ve školství a odborném vzdělávání pořádně přidat.

Vyplývá to z hodnotící zprávy Evropské komise, která porovnávala realitu s ideálním stavem, k němuž se EU před pěti lety zavázala v rámci tzv. lisabonské strategie.

"Zpráva bohužel ukazuje, že členské státy budou muset své úsilí na poli vzdělávání a odborné přípravy zdvojnásobit," řekl na tiskové konferenci Ján Figeľ, eurokomisař pro vzdělávání a kulturu.

"Vzkaz pro politiky je jasný: potřebujeme efektivní investice do lidských zdrojů," dodal.

Hodnotící zpráva zkoumala celkem pět kritérií, které si EU stanovila jako cíl pro rok 2010: snížení počtu lidí s nedokončeným nebo základním vzděláním, nárůst absolventů se sekundárním vzděláním a studentů matematických a technologických věd, zvýšení kapacit pro vzdělávání dospělých a zlepšení schopnosti čtení a porozumění textu u patnáctiletých.

Vzdělávání a schopnosti studentů škol
pouze základní vzdělání čtení a porozumění textu
Německo 13,8 22,3
Francie 13,1 17,5
Velká Británie 13,0 12,8 (v roce 2000)
Polsko 5,6 16,8
Česko 5,5 19,4
Slovensko 6,4 24,9
průměr EU 15,3 19,8
Procento žáků, kteří ukončují vzdělávání se základním nebo nedokončeným vzděláním. Třetí sloupec - procento patnáctiletých, kteří nejsou schopni správně přečíst a porozumět textu. Zdroj: Eurostat (2006) a OECD (2003).

A jak si vede Česko? Překvapivě dobře. V některých kategoriích patří dokonce k evropské špičce. Hned po Slovinsku například čeští školáci nejméně odcházejí ze škol se základním nebo vůbec žádným vzděláním (5,5 procenta).

Žebříček vedeme také v počtu lidí se středoškolským vzděláním (téměř 92 procent), hned za Českem skončilo i sousední Polsko a Slovensko. Ve čtení a porozumění textu jsou však čeští patnáctiletí jen průměrní.

Česko má ale stále příliš speciálních a pomocných škol. Podle dostupných dat z roku 2001 jen necelá desetina dětí s poruchou učení skončila v "normálních" třídách.

 

 

Právě se děje

Další zprávy