Analýza - Evropská unie si hlasitě oddechla. Po celoročním vyjednávání se totiž zbavila svého černého Petra v podobě odsouvané reformní smlouvy, kterého si po Finech vytáhli Němci a nakonec Portugalci.
Lídři sedmadvacítky klíčový dokument podepsali v kláštěru sv. Jeronýma v Lisabonu. Zazněla dokonce i Beethovenova Óda na radost, poněkud ironicky v zavržené euroústavě zamýšlená jako hymna EU.
Kdo ale čekal, že Evropa dostane přehledný návod, jak má v budoucnu fungovat, musí být zklamán. Z právního hlediska je totiž lisabonská smlouva - na rozdíl od zkrachovalé euroústavy - pouhou novelizací stávajících smluv, a tak je její text bez dalších dvou knih v ruce prakticky nesrozumitelný.
PODÍVEJTE SE na oficiální text lisabonské smlouvy
"Je to zjednodušená dohoda, která je ale velmi komplikovaná," prohlásil trefně lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
| Co nového přináší lisabonská dohoda? | |
| princip hlasování v Radě EU | Od roku 2017 by Rada měla hlasovat na základě principu dvojí většiny. Pro schválení je třeba 55 procent států, které zastupují 65 procent občanů EU. Dosavadní tzv. nicejský systém, založený na vážení hlasů, tak padne. |
| více moci europarlamentu | Rozšíří se princip spolurozhodování Evropského parlamentu, který bude mít v budoucnu fixních 750 křesel. Silnější práva vůči Bruselu získají také národní parlamenty. |
| zahraniční politika | Dosavadní posty komisaře pro zahraniční vztahy a vysokého představitele pro zahraniční politiku se sloučí. Nový "euroministr zahraničí" bude koordinovat postoje jednotlivých zemí a bude zároveň místopředsedou komise. |
| EU jako právnická osoba | EU bude moci podepisovat mezinárodní smlouvy jako jediná právnická osoba. |
Nejproblematičtější body navíc byly odsunuty do pozadí. Nový hlasovací systém dvojí většiny, proti němuž brojili zejména Poláci, byl fakticky odložen na rok 2017. A listina základních práv bude ve Velké Británii a Polsku nezávazná.
Katalog svobod občana EU byl navíc ze smlouvy vyjmut a podepsán separátně ve středu v Bruselu.
Ani tady se ale žádná revoluce nekoná a spousta svobod nenajde uplatnění. Teoreticky sice bude existovat právo na práci a podnikání kdekoliv v EU, to je ale svázáno natolik přísnými národními předpisy, že se fakticky nic nezmění.
Kyselé jablko pro ODS
Lisabonská smlouva je navíc například pro českou vládu pouze "menším zlem". Premiér Mirek Topolánek po včerejším podpisu pro ĆRo-Radiožurnál řekl, že největším přínosem ceremoniálu je, že už máme všechno za sebou. "Byli jsme ozářeni evropským sluncem, za zvuků Ódy na radost jsme radostně jásali," dodal ironicky.
Europoslanec Hynek Fajmon se pak netají tím, že by smlouvu nejraději zarazil v procesu ratifikace, který by podle optimistického scénáře měl skončit na jaře roku 2009.
ČTĚTE VÍCE: Stvrdit evropskou smlouvu? ODS skřípě zuby
Končící portugalské předsednictví si na konto připisuje úspěšný závěr maratonu o novou smlouvu, který odstartovali na začátku roku Němci. Důvodů k oslavám ale příliš není. Zda bude lisabonská smlouva vůbec životaschopná, se totiž teprve ukáže.
