Lucemburk/Praha - Česko dostalo od Bruselu varování: dosud totiž nezřídilo instituci pro vyšetřování námořních nehod. Drobný fakt, že už téměř deset let jedinou námořní loď nevlastníme, unijním úředníkům unikl.
Přesvědčit EU o tom, aby Česko dostalo výjimku, přitom zdaleka nebylo tak snadné, jak by se mohlo zdát. Teprve ministr dopravy Aleš Řebíček po diskusi se svými resortními kolegy v Lucemburku nakonec prosadil výjimku.
Praha tak nebude muset zřizovat úřad, který by neměl nic na práci.
Lodě nemáme. Vlajku však ano
Argumenty EU ale nebyly úplně od věci. Česko je totiž dosud tzv. "vlajkovou" zemí, což znamená, že má právo označovat námořní lodě českou vlajkou. Zatímco námořní vlajka existuje už od roku 1920, své vlastní lodě Česko nemá.
Poslední loď ze čtrnáctičlenné námořní flotily někdejší Československé námořní plavby byla prodána roku 1998. Za privatizací jedné z největších flotil suchozemského státu stál tehdy kontroverzní podnikatel Viktor Kožený.
Česko však na svou námořní politiku nerezignovalo. Je členem Evropské agentury pro námořní bezpečnost a na ministerstvu dopravy funguje oddělení námořní plavby o šesti úřednících.
Zbytečný rozmar státu? Ne tak docela. Úřad totiž spravuje námořní registr, kde jsou desítky českých jachet. Má na starosti také zkoušení a školení Čechů s kapitánským průkazem.
Úřad pro odrůdy? Velmi nebritské
Úsměv na tváři a pobavení si nejčastěji vysluhují skurilní evropské směrnice. Často ale Evropané také nevěřícně kroutí hlavou, když se dozvědí, jaké různé euroúřady existují.
Jeden z nich, Odrůdový úřad Společenství, si nedávno vysloužil kritiku od britského prince Charlese. Předepisuje totiž, jaké odrůdy jsou v EU přípustné a které naopak nesplňují normy. "Tisíce starých britských odrůd zeleniny tak přijde vniveč," postěžoval si následník britského trůnu.
