Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Opatření by podle návrhu mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023.
Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 korun) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.
Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 kkorun) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 korun) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 korun) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu.
Podle ministerstva budou zákon projednávat sněmovna i Senát v legislativní nouzi, aby mohl vyjít ve sbírce zákonů do konce měsíce a bylo tak možné vztáhnout odvod i na letošní prosinec. Pokud by Česko zákon neschválilo, začalo by automaticky platit evropské nařízení, které stanovuje jednotný strop 180 eur na megawatthodinu bez ohledu na typ elektrárny. To by podle ministerstva mohlo způsobit vypínání některých zdrojů, zejména bioplynových a malých uhelných elektráren.
Teplárenské sdružení ČR v reakci na schválení návrhu v tiskové zprávě uvedlo, že zastropování tržeb výrobců elektřiny může zdražit likvidaci odpadů i teplo. Sdružení dále uvedlo, že vláda v rozporu s unijní legislativou prodloužila platnost zastropování a také bez řádného zdůvodnění snížila strop pro tržby na výrobu elektřiny z komunálního odpadu. Podle sdružení může vláda čelit žalobám výrobců elektřiny i reakci Evropské komise.
