Ať už je člověk všemocný císař Říše středu, jeho vznešený vojevůdce nebo hloubavý dvořan v palácích Zakázaného města, jedno má s ostatními společné. Cestu. Svůj osobní příběh, tiché prohry a malé hříchy. To všechno se odehrává na nekonečně klikatých stezkách, po kterých balancuje mezi svobodou pohybu a osudovou nutností. To všechno je Tsuro, Hra o cestě.
Málokdy se v našich obchodech objeví tak krystalicky čistá hra. *Tsuro* je velmi jednoduché, takže ho pochopí i nejmenší děti. Jeho grafické zpracování je přitom natolik vydařené, že člověk při rozbalování krabice pocítí touhu si ji doma pouze vystavit. Nápad zasazovat hry do nějakého exotického prostředí není samozřejmě nijak objevný a využívá ho kdejaký systém, který by jinak neprorazil. *Tsuro* se ale pouze netváří jako převlečená evropská hra. Člověk má u něj pocit, že jej skutečně před tisíci lety vymysleli generálové rozpínavé dynastie Chan, aby si ve svých polních stanech ukrátili dlouhé čekání před bitvou.
V krabici s tradičním drakem najdete pětatřicet dlaždic s vyobrazenými liniemi cest, osm herních kamenů, které skutečně jako kameny vypadají, a hrací desku. Originální anglická pravidla jsou jednou z nejstylovějších věcí, jakou lze u nás ve světě deskových her najít. Konkurovat jim může snad pouze absurdně vtipný popis herní mechaniky z *Barona Prášila*, kde jde ovšem o slova. Pravidla *Tsura* jsou z jediného dlouhého kusu tvrdého papíru, který z jedné strany slouží jako klasická plocha pro text. Z té druhé ale vypadá jako kus látky z červeného paravánu opatřeného krásnou kaligrafií. Něco podobného si estéti nejspíše vylepí na zeď.
Dvojnásob se rozplývání nad stylovou úpravou týká herní desky. Ta zobrazuje ptáka fénixe, jenž hraje v čínské mytologii vedle tygra a draka klíčovou úlohu jako symbol obnovy světa. Než začnete stavět cesty, vyplatí se tímhle vyšperkovaným kouskem chvíli pokochat.
Vyhraje ten s nejdelší cestou
Desku tvoří šestatřicet polí, na která hráči postupně přidávají dlaždice. Na začátku hry si každý z nich vybere stranu, z níž bude cestovat, a postaví na ni kámen svojí barvy. Potom si náhodně vylosuje tři karty se čtyřmi křížícími se liniemi cest. Hráč musí každé kolo nějakou dlaždici přidat tak, aby se některou ze stran navázala na jinou. Přiložit ji smí pouze ke hraně, na které se nachází jeho kámen. Jakmile dlaždice zaujme své místo, kámen se "sveze" po nově vytvořené dráze na konec nově vytvořené cesty.
Pokud se náhodou stalo, že přiložená destička současně propojila stezku některému ze soupeřů, musí se také jeho kámen přesunout po nové trase až tak daleko, jak je to jen možné. Pokud přitom kámen vyjede z hrací desky, nebo se dva kameny čelně střetnou na jediné cestě, vypadávají ze hry. Hráč, který hru opouští, věnuje nevyužité dlaždice zpátky do banku. Pokud je však úspěšně přiložil a vydržel na ploše, vezme si kartu náhodně z hromádky. Nakonec vyhraje prostě ten, komu se podaří zůstat na desce jako poslednímu.
*Tsuro* je nesmírně elegantní hra, kterou si můžete zahrát až v osmi lidech, takže se hodí i do velkých kolektivů. Skvěle si ji ale také užijí pouze tři hráči. Obecně zde platí, že čím je vás méně, tím více taktického umu musíte vynaložit, abyste nevypadli. Také štěstí hraje v *Tsuru* svou roli, ale hráč s dobrým odhadem dokáže jeho vliv výrazně omezit. Jedna partie trvá obvykle méně než patnáct minut a hra se dá protočit i šestkrát za večer. A hlavně *Tsuro* působí nefalšovaným uměleckým dojmem. Body v hodnocení si hra proto odnáší především za své zpracování.
Hodnocení: 90%
TSURO
Autor: Tom McMurchie
Počet hráčů: 2-8
Doba hry: cca 15 min.
Výrobce: Wizkids
Distributor: Corfix
Cena: 644 Kč
Článek původně vyšel v časopise Pevnost.
