Před nedávnem došlo k masivnímu mazání uživatelů Google +, používajících místo svého skutečného jména přezdívku. Kromě pobouřených reakcí rozproudila tato situace také debatu o smyslu a budoucnosti anonymity na webu.
Pro postupné omezování on-line anonymity se vyslovil bývalý šéf Googlu Eric Schmidt v rozhovoru pro CNBC, kde ji označil za "nebezpečnou" a předpověděl, že vlády budou v budoucnu požadovat, aby lidé používali pro všechny své on-line aktivity skutečná jména. Do diskuse vstoupil i Facebook a řada komentátorů serverů tematicky zaměřených na internet a sociální sítě.
Anonymita musí pryč
Ještě razantněji než Schmidt se k tomuto problému vyjádřila Randi Zuckenbergová, sestra zakladatele Facebooku a jeho marketingová ředitelka. Podle ní tento přístup omezí možnost kyberšikany, stejně jako zlikviduje armádu trollů zaplavujících internetové diskuse často urážlivými, rasistickými či prostě hloupými poznámkami. "Myslím, že anonymita musí z internetu pryč", prohlásila na diskusním večeru pořádaném časopisem Marie Claire. " Lidé se schovávají za přezdívky a mají pocit, že mohou říkat všechno, jako za zavřenými dveřmi."
Snaha internetových šéfů posouvat veřejné mínění tímto směrem však narazila na poměrně silný odpor v řadách novinářů. Obavy z důsledků kontroverzního tlaku se pokusil shrnou například Mathew Ingram na serveru Gigaom: " Mnoho lidí věří, že skutečná jména vyřeší problémy trollů a jejich špatné chování, ale to se nestane. Tato politika může mít naopak negativní důsledky v potlačení dialogu o důležitých tématech". Server HuffingtonPost zase připomněl, že anonymita je důležitá pro komunikaci s disidenty v represivních režimech, stejně jako ochrana při otevřené komunikaci dalších osob, které mají pro skrývání vlastní identity dobrý důvod. Těmi jsou například obětí sexuálního zneužívání.
Za vším hledej peníze
Mnohem prozaičtější důvod pro potlačování anonymity na webu zmínil Semil Shah na serveru Techcrunch. Podle něj dalším důvodem, který stojí za tlakem na vytlačení přezdívek ze sociálních sítí je atraktivita on-line obchodování. Jako příklad lze vzít kupování letenek, které je přes internet už celkem běžné, nicméně vyžaduje připojení na stránku prodejce, vyplňování formulářů a i další ověřování identity na místě. Co kdyby to všechno šlo zařídit zmáčknutím jediného tlačítka na Facebooku?
Přitom není nutné hned uvažovat o sledování a zneužívání nahrazení pseudonymizace skutečně ověřenou identifikací. "Myslím, že řada lidí by byla ochotna obětovat trochu soukromí a anonymity, pokud by jim to umožnilo stlačit dobu od zahájení po dokončení transakce ve chvíli, kdy chtějí cestovat", píše Shah. Sociální síť by se pak stala místem, které místo "žraní" času skutečný čas šetří.
Podle něj budou chtít brzo sociální sítě jako Facebook nebo třeba LinkedIn využít sesbíraná data i efektivnějším způsobem, než je jen k zobrazování cílené reklamy. K jejich transformaci na ekonomické hodnoty však budou potřebovat spojit se s částí našeho soukromého a profesionálního života a vytvořit relevantní systém pro ověřování a zobrazování skutečné identity online. Anonymitu čekají těžké časy.
