Doposud se konzole PlayStation 3 krčila v koutě zahanbená celou škálou herních hitů z Xboxu a čekala na okamžik, který nastartuje její hvězdnou kariéru. Nárůst prodejnosti je naplánován na září, kdy vychází hra Heavenly Sword - první z několika aspirantů na titul bestseller. Dnes už si to můžeme dovolit říct, hráli jsme demo.
Hratelná ukázka vypuštěná před několika dny toho nenabízí moc, takže se dá "sfouknout" klidně i za pět minut. Vlastně okusíte jenom dva nevelké souboje, dále si prohlédnete trailer a pokocháte se líbeznou tváří hlavní hrdinky v úvodní animaci. Sekvence je vyvedena v enginu a ačkoliv prezentuje pouhý rozhovor mezi hlavní hrdinkou Noriko a její lelkující mladší sestrou, je vskutku působivá. Demonstruje totiž smysl pro detail a to především co se designu postav týče.
Po přesunu do hratelné části následuje mírné vystřízlivění. Grafika je krásná a prostředí poměrně detailní, ale působí uměle. Skutečnost, že jste uvězněni ve vymezeném prostoru, který má představovat volnou přírodu, je zkrátka skličující. Celou demoverzi vlastně tvoří tři nevelké prostory obehnané bariérou, ať už umělou, přírodní nebo neviditelnou. Cestování mezi těmito "arénami" probíhá prostřednictvím interaktivních animací známých třeba z her God of War nebo Resident Evil 4. Obsah těchto sekvencí ovlivňujete včasným stisknutím tlačítka podle pokynů na obrazovce. Konkrétně cestujete ze zeleného vršku po tlustých lanech na obrovský sloup, z něhož pak přesně podle scénáře padáte na nádvoří.
Prostředí je interaktivní jen zčásti, přesněji řečeno - je interaktivní pouze tam, kde toho můžete využít. Například příroda na vaše manévry nereaguje (můžete sekat do trávy jak chcete a nepohne se ani stéblo), kdežto "výbava" nádvoří je vám plně k dispozici a to i včetně těl nepřátel a jejich zbraní.
Hra bývá často srovnávána se sérií God of War a opravdu tak do jisté míry i působí. V tom zásadním, tedy v souboji, se ale od Kratosova dobrodružství liší. Heavenly Sword není bezhlavá rubačka, ale hra, u které se musí přemýšlet. Už samo osvojení principů ovládacího rozhraní chce trochu cviku: jednou páčkou ovládáte běh, druhou děláte kotouly, křížkem sbíráte a odhazujete předměty, pod trojúhelníkem a čtvercem se skrývají útoky a kolečkem spustíte Superstyle útok (zneškodnění nepřítele efektním chvatem). Skákat můžete jen v rámci komb a obrana probíhá automaticky. Bojový systém nám připomněl hru Ninja Gaiden z Xboxu (a vlastně i z PS3), která - byť nabízí jiné rozložení akcí - také vyžaduje od hráče, aby vážil každý svůj krok. Zběsilé stiskání tlačítek nepřipadá v úvahu. Každým výpadem naprázdno jako byste nabádali soupeře, aby si do vás bodnul. Krytí je sice automatické, avšak klade si také nějaké podmínky (odstup atp.) a také ne každý útok lze ustát.
Protivníci, kteří zpravidla útočí v přesile, oplývají docela solidní inteligencí, takže se dokáží krýt a občas se jim povede i protiútok či poutavý manévr. V souboji tak musíte volit chvaty a výpady na základě dané situace a to nejen protiútoky, ale také třeba specifická komba, která prorazí obranou pozici nepřítele nebo útoky, jež vás vymaní z obklíčení.
Celou dobu píšeme jen o soubojích, avšak o zbraních ještě nepadla zmínka. Pojďme to tedy napravit... Noriko je vyzbrojena dvojicí čepelí, které může využívat ve třech různých podobách: vedle vyvážené základní (dva meče) je to rychlá (meče uvázané na řetězech) a silná varianta (jeden velký meč). Mezi jednotlivými módy lze libovolně přepínat pomocí kláves R1 a L1, a tak je můžete zužitkovat v situacích, pro které se hodí nejvíce.
Ovládání útoků neminulo ani pohybové možnosti ovladače SIXAXIS a musíme říct, že je to jeden z největších neduhů demoverze. Kombinace typu "křížek, křížek, zatřást ovladačem, trojúhelník" jsou v požadované rychlosti a preciznosti takřka neproveditelné.
Jak bylo řečeno, jedno tlačítko slouží ke sebrání předmětu a jeho odhození. Jak jistě tušíte, tuto vychytávku využijete zejména v soubojích a to tak, že předmětem omráčíte nebo rovnou usmrtíte protivníka. Sebrat můžete vše od šavle, přes sud až po mrtvolu. Fyzika, kterou zajišťuje technologie Havok Physics, je sice mírně přehnaná, ale rozhodně dokáže zapůsobit. Avšak ani zdaleka ne tak, jako animace postav, které jsou opravdu nevídané. Škála pohybů hrdinky a ostatně i nepřátel je jednak velmi bohatá a jednotlivé chvaty jsou navíc skvěle provedené. Zkrátka když se to "umí hrát", tak je souboj naprosto plynulý a skoro připomíná akrobatickou (a brutální) variaci na nějaké moderní baletní představení. Fascinující...
