"Na vývoj mělo největší vliv zpomalení růstu cen v oddíle bydlení. Ceny elektřiny oproti loňskému říjnu zmírnily svůj růst na zhruba pět procent a ceny zemního plynu klesly o téměř čtyři procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Nájemné ale zdražilo o dvě procenta, vodné o 1,7 procenta a stočné o 1,5 procenta.
Na inflaci měla dopad především levnější energie. "Inflace tedy potvrzuje zpomalení, nicméně v říjnu to bylo především z důvodu nižších cen energií a před tím kvůli zlevnění potravin. Jádrová inflace stále setrvává relativně vysoko - v meziročním vyjádření poblíž 3,7 procenta," komentuje Michal Brožka z Komerční Banky.
Alkohol byl ve srovnání s loňským říjnem letos dražší o 3,5 procenta, tabákové výrobky o více než 14 procent. Za maso se platilo zhruba o pět procent více, uzeniny zdražily bezmála o šest procent, ještě o něco více vzrostly ceny zeleniny. Ve stravovacích službách Češi platili o 5,3 procenta více. Poštovní a telekomunikační služby naopak zlevnily zhruba o tři procenta.
Proti září se spotřebitelské ceny v říjnu zvýšily o 0,2 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, nižší byly ceny za bydlení.
"Inflace se konečně vrátila do svého tolerančního pásma. Přesto je stále vzdálená od inflačního cíle ve výši 2,0 procenta. Vysoké ceny stále nepříjemně doléhají na domácnosti, kterým se v průběhu koronavirové krize snížily příjmy," říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Statistici zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za září. Ceny v exportu vzrostly meziročně o 0,9 procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Dovozní ceny, které proti loňskému září klesly o 1,3 procenta, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků. Meziměsíčně se ceny vyváženého i dováženého zboží zvýšily o 1,9 procenta, přispělo k tomu oslabení koruny, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš
