„Svět je čím dál více technologicky vybavený. To znamená, že používáme nejenom více počítačů, mobilních telefonů a dalších zařízení, ale také čím dál ve větší míře aplikujeme přístroje a senzory, a to prakticky všude - od budov, přes automobily, silniční systémy až po přepravní kontejnery," říká Harry van Dorenmalen, ředitel IBM pro evropské záležitosti a zároveň generální ředitel IBM Nizozemsko.
„Tyto přístroje jsou pak čím dál lépe vzájemně propojené, především prostřednictvím internetu. A konečně, stále narůstá rychlost zpracování dat a zdokonalují se výpočetní algoritmy. Pokud z takto získaných dat čerpáme lepší porozumění všemu okolo nás, svět se stává inteligentnějším. Právě tyto tři trendy nám umožňují budovat různé druhy systémů, které jsou chytřejší," vysvětluje Harry van Dorenmalen.
Lze říci, že „chytřejší" vždy znamená totéž jako „udržitelnější"?
Samozřejmě tyto dva aspekty spolu nutně souvisí. Pokud bychom vytvořili systém, který není udržitelný, nezdálo by se mi to být příliš chytré.
A je možné, že jsou také levnější?
Myslím, že je pochopitelné, když uživatel od kteréhokoliv nového systému očekává, že bude buď nabízet lepší funkčnost a kvalitnější služby, nebo bude fungovat s nižšími náklady - a nejlépe obojí současně.
V českém prostředí je město úzce propojené s politikou. Jak se vyrovnáváte se skutečností, že vaše projekty mohou někomu pomoci vyhrát (nebo naopak prohrát) volby?
Když realizujeme nový systémový projekt, který ovlivňuje život občanů, čím dál více si uvědomujeme nutnost konzultace s místními obyvateli a potřebu jejich většího zapojení. Nejde jen o to, že by se jim některé věci nemusely zamlouvat. Občané se podílejí na rozvoji měst, navíc projekty se platí z jejich daní, a proto by měli být co nejvíce angažovaní i při jejich zavádění - jak je to jen možné.
Skvělým příkladem je Stockholm. Město se potýkalo s obrovskými problémy kvůli dopravním zácpám a rozhodlo se zavést systém řízení dopravy. Byl to naprosto revoluční a přelomový projekt, největší svého druhu v Evropě. Před jeho zavedením i v průběhu změn vedení radnice v čele se starostou řadu otázek konzultovalo s občany. Zajistili tak, že všechny strany vzájemně porozuměly svým očekáváním.
Potěšilo mě, že starosta Stockholmu byl po představení nového systému dopravy znovu zvolen do funkce. Byl bych rád, kdyby právě nové projekty nabízející kvalitnější a ekonomicky výhodnější služby získávaly nejvíce hlasů!
Jak se liší práce s městy/pro města v Asii, Evropě a Americe?
Překvapivé spíše je, kolik toho mají společného. Všude na světě můžeme najít komunální politiky a angažované občany, kteří myslí dopředu a uvažují nad tím, jak uplatnit nové technologie, aby se poskytované služby změnily k lepšímu. V jádru toho všeho se nachází inovace, hodnoty a služby orientované na občany.
A opět česká perspektiva: má IBM nějaké interní směrnice nebo etické zásady týkající se korupce? Jakou máte v tomto směru politiku?
Harry van Dorenmalen
Vystudoval univerzitu v Delftu a kariéru u IBM začal v roce 1982 jako programátor. Od roku 2005 je ředitelem IBM pro Nizozemsko a v říjnu 2010 byl jmenován ředitelem IBM pro evropské záležitosti. Zastupuje IBM při jednáních, která se týkají mezinárodní politiky či regulace obchodu na úrovni evropských institucí a dalších orgánů, kupř. NATO či Evropské agentury pro obranu.Korupce je nezákonná. IBM má zavedenu globální strategii nulové tolerance. K tomu patří i pečlivé a nekompromisní kontroly, které mají korupci zabránit. Všichni zaměstnanci IBM na celém světě jsou povinni se každoročně seznámit a podepsat zásady etického chování, které také obsahují pravidla, jak jednat s našimi klienty a obchodními partnery.
Co je pro města spolupracující s vámi v první řadě nejdůležitější? Co nejrychlejší úspory, nebo dlouhodobá udržitelnost?
Vezměme si tato fakta: v roce 1900 žilo ve městech pouze 13 procent světové populace, do roku 2050 se tento poměr zvýší až na 70 procent. Celkový počet obyvatel měst vzroste ze současných 3,3 miliard na 6,4 miliardy. To znamená, že po celém světě se každý týden stěhuje do měst milion lidí.
Ačkoliv se města stávají líhní našeho budoucího blahobytu a prosperity, je zároveň zřejmé, že to s sebou přináší obrovský tlak na městskou infrastrukturu, či, chcete-li, městské systémy. Například dopravní zácpy ve velkoměstech v rozvinutých i rozvíjejících se oblastech představují jedno až tři procenta HDP. To se v Evropské unii rovná 60 miliardám eur ročně! Klíčovým problémem tedy nemusí nutně být okamžité úspory, ale spíše otázka, jak vybudovat infrastrukturu a služby, které se přizpůsobí novému způsobu života a práce.
To nicméně neznamená, že by technologie nemohly přinášet úspory v krátkodobém horizontu - i to totiž bezpochyby dovedou. Odpovědí může být třeba automatizace, která hraje ústřední roli v mnoha situacích, se kterými se dnes běžně setkáváme - od rezervací letenek až po obnovu řidičských průkazů.
Zaměřujete se tedy spíše na kvalitu života, nebo na úsporu veřejných prostředků?
V některých případech jde o vybudování kvalitnější infrastruktury - jedním z příkladů může být širokopásmový přenos. Jindy jde o to, že si přejete najít nové způsoby, jak lépe dělat známé věci.
Vezměte si například bezpečnost obyvatel. Dříve jsme schopnost bojovat proti zločinu poměřovali velikostí policejních sborů a moderností jejich vybavení. Čím dál více policejních oddělení však dnes bojuje proti zločinu s pomocí dat. New York dnes patří k nejbezpečnějším velkoměstům na světě. Proč? Protože plně využili dat, naučili se je analyzovat a čerpat z nich více poznatků a na základě toho lépe definovali své cíle a využili svých možností.
Jiným, velice jednoduchým příkladem, je zvládání náporu turistů. V Benátkách využívají čidla a mobilní telefony, aby návštěvníkům pomohli objevit méně známé části města, poskytli jim neprodleně informace o historických památkách a zabránili „pěším zácpám".
Totéž lze aplikovat na vodní zdroje, bezpečnost potravin, energetiku či zdravotnictví, tedy na všechny systémy, které společně vytvářejí systém systémů moderního města a moderní ekonomiky. Všechny oblasti - ve vědě, podnikání a společnosti - se vyvíjejí a proměňují se nám před očima.
Jak funguje financování? Pomáhá IBM městům najít prostředky na tyto projekty?
S každým městem pracujeme individuálně, abychom mohli vyhodnotit, jak by bylo možné nejlépe projekt financovat. Uvedu vám příklad našeho inovativního programu nazvaného Smarter Cities Challenge.
IBM spolupracuje s více než sto městy po celém světě a společně s nimi řeší jejich zásadní problémy; v průběhu tří let jim poskytuje služby a technologie v hodnotě 50 milionů dolarů. Městům věnujeme čas a odborné znalosti našich předních odborníků z různých divizí a zemí - experti úzce spolupracují s vedením města po tři týdny a nabízejí jim doporučení, jak města učinit chytřejšími a efektivnějšími.
Letošními evropskými městy, která byla takto oceněna, se staly Birmingham (Velká Británie); Dortmund (Německo); Malaga (Španělsko) a Syracusy (Itálie). Myslím si, že je to výborný program - je koncipován tak, aby podpořil a odměnil nejzajímavější inovativní nápady. Do tohoto programu se mohou hlásit všechna města, včetně českých.
Můžete jmenovat a popsat některý z vašich současných projektů, který by se dal označit jako „IBM vintage 21. století"?
Skvělým příkladem je IOC - Intelligent Operations Center v Rio de Janeiru, brazilském druhém nejlidnatějším městě. Vzhledem k zeměpisné poloze a klimatu bývá Rio de Janeiro v létě ohroženo silnými povodněmi.
Starosta chtěl zlepšit bezpečnost města a schopnost rychle reagovat na různé události jako bleskové povodně a sesuvy půdy. A tak pověřil IOC, které koordinuje informace z více než třiceti měst, z regionálních a státních institucí, aby připravilo vizualizaci v reálném čase, monitorování a organizování reakce na takové události v celém městě. V případě mimořádných okolností, jako například bouře, může IOC rychle vyhodnotit některé situace, například, které kopce jsou nejnáchylnější k sesuvům půdy, v kterých krytech jsou volná místa, které nemocnice mají volná lůžka, jak mají pracovníci řídit dopravu směřující z pláže Copacabana a podobně.
Pro město a jeho obyvatele je to obrovský krok vpřed a také veliká výhoda, která jim pomáhá lépe se připravit na blížící se Světový pohár v roce 2014 a Letní olympijské hry v roce 2016.
Jaká je budoucnost „chytřejších" řešení? Má IBM vizi toho, ve které oblasti by chtěla působit?
Pevně doufám, že v budoucnu budeme ještě chytřejší, ne méně! Dobře si uvědomujeme sílu analýzy dat. A nástup cloud computingu umožňuje, aby se technologie uplatňovaly mnohem rychleji, flexibilněji a s nižšími náklady.
Máte vy osobně obavy z budoucnosti - co se týče nedostatku zdrojů, energetické krize, problémů s vodou atd.? Věříte, že lidská tvořivost toto vše nějak vyřeší?
Skutečnost je taková, že proces evropské industrializace a růst byly postaveny na zdrojích, kterých býval dostatek a které také byly relativně levné. Ve dvacátém století se populace planety zčtyřnásobila a ve stejném období se naše ekonomiky rozrostly až čtyřicetkrát, spotřeba materiálu desetkrát, využití fosilních paliv šestnáctkrát, úlovky ryb pětatřicetkrát a spotřeba vody devětkrát. To, co dobře fungovalo v 19. a 20. století, už ve století 21. očividně fungovat nebude - ani v bohatých zemích, ani v těch „bohatnoucích".
Jsem ale přesvědčen o tom, že dnes máme k dispozici nový „přirozený zdroj" - data. Otázka zní, jak je můžeme účelně využít. Můžeme díky nim získat lepší náhled na vše okolo nás? A ještě lépe, budeme schopni díky nim předvídat, kdy a kde dojde k bouři, dopravní zácpě nebo chřipkové epidemii?
Věřím, že stojíme na prahu nové zlaté éry analýzy dat. Řada odpovědí na problémy dnešní společnosti je ukryta v našich počítačích a v toku živých dat. Teprve je začínáme chápat a využívat. Jsem si jist, že v budoucnu budeme tyto schopnosti a možnosti rozvíjet a podaří se nám zlepšit mnohé z našich činností.
Zaznamenal jste nějaké významné změny ve způsobu vedení firem (business leadership) před hospodářskou krizí a po ní?
Skutečná vůdčí osobnost se dokáže přizpůsobit podmínkám - ať těm dobrým, nebo špatným. Dnes se například vedou zuřivé debaty o úsporách. Bez jakýchkoliv pochybností je nutné, abychom vážně a zodpovědně řešili finanční deficity, a to veřejné i soukromé. Nemůžeme ale jen tak osekat náklady tam, kde jde o konkurenceschopnost.
Lídři si uvědomují, že ve 21. století jsou nezbytné investice do zásadních oblastí, jako jsou infrastruktura, vzdělání a komplexní výzkum.
Změnily se nějak hodnoty?
Nepochybně dnes lépe chápeme, jak vzácné a omezené jsou mnohé přírodní zdroje. Tato otázka se zařadila mezi priority u čelních představitelů jak v městských institucích, tak ve firmách. Jsou jedním z ústředních témat pro změny, které občané vyžadují.
Věříte teoriím, které tvrdí, že stojíme jen pár kroků od změny paradigmatu? Mám na mysli koncepty jako „economy of meaning", „age of less" apod.
Nejsem si přesně jist, které slogany máte na mysli, ale jedna věc je naprosto jasná: v Evropě již nemůžeme pokračovat stejným způsobem, na jaký jsme byli zvyklí. Ztenčující se přírodní zdroje, stárnoucí populace a skřípající infrastruktura znamenají, že musíme přehodnotit a přepracovat to, jak náš svět funguje - a to doslova. Naštěstí si to díky rychlému vývoji technologií můžeme dovolit.
Nejde však jen o technologie. Abychom podporovali a rozvíjeli ekonomiku inovací, musíme tomu také přizpůsobit politické zázemí. Země a města musí být schopna napojit se na globální dodavatelské řetězce, na centra talentů a umět navazovat spolupráci - a to vše využít tak, aby vznikaly a vytvářely se vlastní, řekněme domácí hodnoty, ať jde o produkty nebo služby. To bude vyžadovat vyšší flexibilitu ve fungování ekonomik s pomocí chytřejších předpisů v oblasti práce a obchodu.
Lidé mají pravdu, když považují Silicon Valley a Bangalore za místa, kde se inovace rodí a procházejí zkouškami. V poslední době jsme také hodně slyšeli o výrobních centrech, která se rozrůstají v Číně. Ale žádné z nich není tak intelektuálně nebo kulturně bohaté, žádné není takovými Petriho miskami inovace jako evropská města.
Jak byste charakterizoval sám sebe? Řekněte o sobě prosím deset slov, která by si s vámi naši čtenáři měli spojit…
Věřím, že je lepší stavět mosty než zdi. (Autorem tohoto citátu je Albert Einstein.)
(Rozhovor vyšel v časopisu CSR fórum 7/2012)
