Rozhovor: Se vztahem lidé často mění zaměstnání

mad
21. 9. 2012 19:46
Člověk by měl vždy stát na několika nohách - a kariéra by měla být jen jednou z nich
Veronika Vinterová, zakladatelka společnosti Náhoda
Veronika Vinterová, zakladatelka společnosti Náhoda | Foto: archiv

„Po revoluci jim bylo třicet, nastal boom příležitostí, chtěli dosáhnout úspěchu. A co bylo a je bráno ve společnosti jako úspěch? Co je hodnotou? Jak vypadají úspěšný muž a úspěšná žena? Jsou to lidé, kteří mají vysoké postavení, jsou známí a finančně zabezpečení. Ale to, jakou za sebou vytvořili spoušť třeba ve vztazích, to už se nepočítá," říká Veronika Vinterová, bývalá bankéřka a zakladatelka společnosti Náhoda, zabývající se lidskými vztahy z různých úhlů: poradenstvím, terapií, osobnostním tréninkem i seznamováním.

Často je teď ale slyšet, že je třeba rehabilitovat hodnoty. Myslíte si vy, že přicházíme do období, kdy se společnost pokusí úctu k jistým hodnotám znovu v sobě najít?

Myslím, že ano. Přichází doba, kdy hodnota vztahů a partnerství v mnoha společenských kontextech nabývá na důležitosti a na významu. Považuji to za otázku vývoje české společnosti. Po sametové revoluci se lidé zaměřili na ekonomiku a na to, jak se osobně dostat na nějakou úroveň. Valná většina lidí tak spotřebovala strašně moc energie a času na svou kariéru a nerozvíjela svou osobnost v dalších směrech. Teprve teď přicházejí lidé na to, že strávili podstatný kus života v institucích, které jsou neživými tvory bez srdce. A že investovat do nich tolik osobní energie a emocí vlastně nemělo smysl.

Pokud se jich ony firmy a instituce nezbavily ještě dřív, než na to stačili přijít…

Jistě, takových případů je spousta. Věřte, že zprvu není dobrý pohled na člověka, který kromě kariéry neměl nic jiného a instituce ho vyždímala a suše propustila. A přesto dodnes mnoho manažerů trpí iluzí, že ta společnost, pro níž pracují, je „jejich". Každopádně, člověk by měl vždycky stát na několika nohách - a kariéra by měla být jen jednou z nich. Když obětujete všechno jen jedné noze, ta druhá, třetí a čtvrtá noha vám chybí.

Řada společností se teď snaží ukázat, že jejich vnitřní prostředí a kultura je lidštější. Myslíte, že jde o součást téhož?

To je jedna z cest, ano. Ale mně jde pořád o konkrétní lidi. V menších společnostech je udržování přirozených vztahů samozřejmě to snazší. I proto jsou tak úspěšné rodinné firmy. Ryba smrdí od hlavy a v menší firmě může šéf či majitel lépe přenášet svůj vlastní zájem, entuziasmus a emoce na ostatní.

Takže hned poznáte, jestli za vámi přišel „manažer s velkým M", anebo někdo, kdo pracoval v užším citovém kontaktu s lidmi?

Přesně. Jsou chlapi, kteří sem přijdou v maskách manažera, je jim čtyřicet, nikdy nebyli s nikým v normálním, přirozeném soužití a zpočátku vůbec nevědí, o čem se bavíme. Dříve nebo později ale jdeme do hloubky, a když jsou masky pryč, ukáže se, že všichni chtějí to samé: pohlazení a mít si komu postěžovat.

K tomu ale vede dlouhá cesta. Někdy je zakopaný pes v původní rodině,  někdy v minulých vztazích, jindy ve strachu se otevřít. Pokud ale člověk nechce sám, pokud nemá silnou osobní motivaci, těžko mu pomoct.

Pokud se týká osobních vztahů, v Česku se rozvádí zhruba polovina manželství, takže se dá říct, že máte klientelu zajištěnu. Navíc velké množství lidí z té poloviny, která se nerozvede, je v partnerství nespokojeno a jejich vztah nefunguje. Čím to je?

Lidé jsou svobodnější. Mají větší prostor. Navíc to podle mne souvisí i s věčnou nespokojeností Čechů. Raději se bavíme o tom, co je špatně, než abychom si užívali to, co je hezké. Je to součást našeho myšlení. A přitom je snazší udržet si dlouhodobý vztah, než vybudovat nový.

Je to stejné jako ve firmě. Když máte zaměstnance, který u vás pracuje léta, znáte jeho silné i slabé stránky a můžete jeho prostor přizpůsobit tomu, v čem je dobrý. Když hledáte nějakého nového partnera, musíte teprve objevovat pozitiva a negativa, stavět na tom silnějším a pracovat na tom, aby to fungovalo. Což je vždycky dřina.

Jinak obecně se dá říct, že ať kamarádství nebo partnerství, všechno, do čeho nedáváte energii, přijde dříve nebo později k bodu zlomu. Úvaze, zda má cenu do vztahu investovat dál, se nevyhne nikdo. Lidé ale nejsou zvyklí investovat, jsou zvyklí přijímat; jakmile se má někde vynaložit energie, zavání to prací.

Dnes existuje mezi stavem manželským a mezi stavem ,,singles
Dnes existuje mezi stavem manželským a mezi stavem ,,singles | Foto: Isifa/Thinkstock

Bavili jsme se o hodnotách. Vnímáte jako důležité pro vztahy třeba i nepřítomnost náboženství ve společnosti, anebo třeba i to, že se lidé dožívají vyššího věku?

Lidé, kteří se ženili nebo vdávali ve dvaceti letech, jsou ve čtyřiceti stále v plné síle a zvažují, jestli mají jít dál se stejným partnerem.  Dříve to bylo neakceptovatelné, ale dnes to společnost toleruje. Navíc, v minulosti existovalo buď manželství, anebo nic. Dnes existuje mezi stavem manželským a mezi stavem „singles" spousta variant. I proto se obecně uzavírá daleko méně manželství. Navíc, česká společnost už dobře přijímá i gaye a lesbičky.

Vnímáte nějakou zásadní odlišnost mezi tím, co chtějí v dalších vztazích dohnat ženy a co muži?

Společnost po roce 1989 dohnala i ženy k tomu, aby šly po kariéře. Protože úspěšný byl přece ten, kdo uspěl ekonomicky. Dámy teď ale zjišťují, že jim něco chybí - a to jsou vztahy. Někdy to je možné dohonit, někdy už příroda bojuje až příliš silně proti nim.

U mužů to ještě před pěti, deseti lety bylo tak, že po kariérním úspěchu následovala touha mít vedle sebe mladou, zajímavou ženu. Muži tedy po čtyřicítce začali hledat mladé partnerky, které měli být jejich ozdobou, dalším symbolem úspěšnosti. Tito muži leckdy založili nové rodiny a v padesáti měli další děti. Ale pozoruji, že tenhle trend se dneska mění. Muži nechtějí zakládat nové rodiny, nehledají ozdobu, ale ženu-partnera, klidně i stejně starou jako jsou oni. Hledají zkrátka člověka, který s nimi bude sdílet hodnoty, chtějí si s někým užít to, co vybudovali.

Považujete tento trend za generační?

Je to poučení z krizového vývoje. Dnešní muži mezi čtyřicítkou a padesátkou viděli před pár lety u svých kamarádů, co to udělá, mít v padesáti letech dítě s ženou, které je pod třicet. Sice to jde, třeba naši prarodiče by na takovou změnu neměli prostředky, ale když je vám šedesát a máte desetileté dítě, je poznat, že přirozený rodičovský cyklus vypadá jinak.

Navíc se podle mé zkušenosti stále častěji stává, že velká řada mužů čeká se změnou partnera s ohledem na děti a rodinu co nejdéle, takže pak už po dalších dětech netouží. Ti muži o tom přemýšlí v širších kontextech.

Z toho, co jste zatím řekla, ovšem vyplývá, že když pracujete s lidmi v oblasti osobních vztahů, může se stát, že jim proměníte i profesionální život.

Ano, to se stává. Když třeba pracujeme s člověkem metodou „life coachingu", stává, že s námi změní zaměstnání. Život je o vztazích a ty se prolínají i do byznysového života. Nejde to oddělit.

Jak jste se s tím naučila pracovat, aby ty osudy druhých lidí úplně nevysály vás?

Je to těžké. Velká část klientů u nás často na počátku pláče, třeba jen proto, že je po dlouhé době skutečně někdo poslouchá. Každý z nás, kdo ve firmě pracujeme, má svého terapeuta, který s ním ty zásahy řeší. Máme také svou terapeutickou skupinu, v níž sdílíme věci, které nás zasáhly. Je třeba zjistit, proč nás tak zasáhly. Někdy vás ale ti lidé naopak nabijí. V každém případě byste to nemohl dělat, pokud byste neměl lidi rád. Jedině pak to děláte s nutnou pokorou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Mimořádný summit Evropské unie se uskuteční v Praze v říjnu, oznámil premiér Petr Fiala po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem

Neformální summit Evropské unie se uskuteční v Praze 6. a 7. října, oznámili dnes český premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Evropské rady Charles Michel. Řekli to po setkání v předvečer půlročního českého předsednictví EU. Tématy summitu mají být širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy, pomoc Ukrajině čelící ruské agresi a její důsledky na růst inflace a cen energií.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Změny v polském soudnictví podle Jourové nesplňují očekávání Evropské komise

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie. Podle agentury AP to ve čtvrtek uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Polský prezident Andrzej Dudna v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) k trestání neposlušných soudců. Má ji nahradit nová komora profesní zodpovědnosti, která podle opozice v přijaté podobě neznamená obnovení vlády práva v polské justici.

Místopředsedkyně Evropské komise Jourová uvedla, že dosavadní změny "nesplňují" požadovaná kritéria a že evropské peníze nebudou vyplaceny dříve, než polští soudci získají zákonem stanovené záruky své nezávislosti.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženská devatenáctka prohrála na domácím ME i podruhé

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i druhý zápas. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly v Opavě debakl 0:5 se Španělskem a před závěrečným duelem ve čtyřčlenné skupině A ztratily naději na postup do semifinále.

V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentanty v pondělí podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3. S premiérovým účinkováním na šampionátu devatenáctek se Češky rozloučí v neděli proti Itálii, která dnes překvapivě remizovala s Francií 2:2.

Zatímco v prvním zápase si Navrátilův výběr dokázal vytvořit několik šancí, proti Španělkám byl v ofenzivě prakticky neškodný a po dvou duelech na šampionátu stále čeká na vstřelený gól. Jihoevropanky od úvodu naprosto dominovaly a soupeře přestřílely drtivým poměrem 36:1.

Dvě branky dal vysoký favorit v úvodním dějství, další tři přidal po změně stran. Dvakrát se trefila střídající Moralová. Češky za celý zápas ani jednou nezamířily mezi tyče a nenavázaly na říjnový vzájemný souboj z kvalifikace, v němž se Španělskem po solidním výkonu prohrály 1:3.

"Strašně těžký zápas. Největší problém je, že během čtyř dnů nedokážeme hrát na takové úrovni, na jaké potřebujeme. Hrajeme, na co máme. Španělky hrají excelentně, jsou jinde než my. Obrovská pochvala divákům, kteří tleskali v 90. minutě, když prohráváme 0:5," řekl novinářům Navrátil. "Do zápasu s Itálií dáme úplně všechno, posbíráme poslední síly. Kdybychom dali gól, tak zaplaťpánbůh," dodal.

Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Do semifinále postoupí vždy první dva celky ze skupiny, finále se odehraje 9. července.

Česko před pěti lety hostilo mistrovství Evropy hráček do 17 let. Mladé reprezentantky tehdy ve třech zápasech nebodovaly a skončily ve skupině poslední. Turnaj hostily Plzeň, Příbram, Domažlice a Přeštice.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Španělsko 0:5 (0:2)

Branky: 69. a 76. Moralová, 23. Elexpuruová, 37. Fiammaová, 47. Pinedová.

Sestava Česka: Fuchsová - Pražienková, Ohlídalová, Jelínková, Huvarová (54. Pavlíčková) - Pouvová (54. Bendová), Jonášová - Ducháčková, Tenkrátová (46. Černá), Střížová (46. Thanhová) - Švíbková (81. Hlouchová). Trenér: Navrátil.

Itálie - Francie 2:2 (1:0).

Tabulka:

1. Španělsko 2 2 0 0 8:1 6
2. Francie 2 1 1 0 5:2 4
3. Itálie 2 0 1 1 3:5 1
4. ČR 2 0 0 2 0:8 0

Skupina B:

Švédsko - Anglie 1:0 (1:0), Norsko - Německo 2:1 (0:1).

Tabulka:

1. Švédsko 2 2 0 0 3:0 6
2. Anglie 2 1 0 1 4:2 3
3. Norsko 2 1 0 1 3:5 3
4. Německo 2 0 0 2 1:4 0
Další zprávy