Rozhovor: O službách pro seniory se zatím jen mluví

Michal Růžička
17. 6. 2010 7:48
Interview s Jaroslavem Plesníkem, předsedou představenstva společnosti Senior Park
Foto: Jan Langer

Byznys a společnost

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR Fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Bude informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.

Internetový magazín bude součástí ekonomické rubriky Aktuálně.cz.

Poděbrady/Mladá Boleslav - České firmy mluví stále častěji o tom, co je byznysem budoucnosti: služby pro seniory. Není divu. V roce 2009 žilo v České republice 1,56 milionu obyvatel starších 65 let. V roce 2020 by měl jejich počet podle odhadů Českého statistického úřadu dosáhnout 2,17 milionu a v roce 2050 dokonce 3,38 milionu lidí.

"Jenže zatím se o této příležitosti spíše jen mluví," říká Jaroslav Plesník, předseda představenstva společnosti Senior Park, provozující bytové domy s nájemním bydlením pro seniory.

Senior Park zatím dokončila první dva "senior parky" v Sokolči u Poděbrad a v Luštěnici u Mladé Boleslavi. Jsou již zcela obsazené. Vypadají jako lepší americký motel, ale zároveň kopírují architekturu českého venkova: přízemní budovy vytvářejí čtvercový dvůr, z nějž se vstupuje do jednotlivých bytů. Dvůr je komunikačním prostorem, zahradou, náměstím. Nyní firma dokončuje třetí areál v Hrádku nad Nisou v severních Čechách.

Nebál jste se po kauze zkrachovalého luxusního domova důchodců v Průhonicích začít s něčím podobným? Veřejnost asi byla po oné medializované zkušenosti dost skeptická

Okamžitě jsem věděl, že je to průšvih, lidé i banky se začali na domy pro seniory dívat s nedůvěrou. Ale styl, s jakým to v Průhonicích provozovali, byl katastrofální. Zařízení bylo obsazené z 25% a nájmy tam začínaly na 35 000 korunách měsíčně.

A co tedy senior dostane u vás?

Bezbarierový byt o rozměrech 7x7 metrů, jehož nájem se pohybuje od 8 tisíc korun měsíčně a k němu celou škálu služeb, které si buď vyberete, nebo ne. Ekonomika nájmů a služeb jsou od sebe oddělené.

Překvapujeme mě, že tu nevidím pobíhat zdravotní sestry.

Jistě, tradiční představa o "důchoďáku". Nemáme tu ani sestru ani bratra. Já chci, aby to u nás bylo civilní a aby se tu senioři necítili být odsunutí a znesvobodnění. Samozřejmě, že personál má základní zdravotnické kurzy, ale ani náznakem tu nic nesmí připomínat nemocnici. Pokud je někomu špatně, odvezeme ho, kam je potřeba. Máme tu i tři rodinné domky opodál a v jednom z nich bydlí lékař a jeho žena je zdravotní sestra. Což není náhoda, ale záměr.

Když je třeba, odeberou krev, provedou základní vyšetření. A nakonec, těm, kdo to potřebují, zajišťujeme domáčí péči. Tu předepisuje praktický lékař a ze 100% ji hradí zdravotní pojišťovna. Třeba v Luštěnicích je 8 lidí, kteří tuto péči potřebují, takže je tam zdravotní sestra 24 hodin denně.

Říkáte, že se o byznysu pro seniory spíše jen mluví. Proč to tak je?

Protože není jednoduché ekonomicky se do toho vejít. V poslední době se setkávám s tím, že lidé, kterým krachuje hotel, si myslí, že ubytují důchodce a mají vyhráno. Tak to je úplně scestný nesmysl. Jednak jde o vícepodlažní budovy, sociální zařízení jsou malá, takže do nich nezajedete s vozíkem, a hlavně – nákladově to nevychází. Naše zařízení je stavěné co nejekonomičtěji a jeden park s 25 byty stojí zhruba 25 milionů. Toho nikdy při rekonstrukcích starších budov nedosáhnete.

Koho vnímáte jako největší konkurenci? Nebo zatím žádná není?

Nejvíc nám konkurují klasické domy s pečovatelskou službou. Já je rozděluji na dva druhy - jedny se postavily ještě za socialismu, jsou to typické paneláky a teď se v nich hodně zvyšuje nájem, takže to konkurence není. Druhým typem jsou novější zařízení, které postavily obce; ty bývají pěkné, těží z dotací, které my samozřejmě nedostaneme, takže pro mne je to konkurence v jistém smyslu nekalá. Mají jiné startovní podmínky!

Přesto se na první pohled zdá, že s přibývajícím počtem seniorů jde o zatím volné hřiště.

Já tvrdím, že každých 100 000 obyvatel uživí jedno zařízení našeho typu.

Takže to je vaše meta? Mít 100 senior parků?

Padesát by mi jich asi stačilo. Můj cíl ale není být nejlepší z hlediska nejvyššího počtu bytů, ale z hlediska dobrého standardu a nejlepšího poměru mezi cenou a tím, co lidé dostanou. Že jsme začali ve Středočeském kraji, samozřejmě není náhoda. Do Prahy je blízko a kupní síla obyvatel je tu nejvyšší. Řada našich seniorů má byt v Praze, ten pronajímá, a bydlí tady u nás. Brzy se ale chceme posunot na Ostravsko, kde hodláme postavit dva senior parky. Právě jednáme s RPG o koupi pozemků a možná i o nějaké společné firmě. Na Ostravsku očekávám úspěch, protože 90% lidí tam bydlí v panelácích, havíři rozhodně nemají nízké důchody a navíc je tam spoustu družstevních bytů, které mohou lidé prodat a jít bydlet k nám.

Jak na vaši přítomnost reagují obce?

Skvěle. Jsme vynikající sousedé, naši klienti jsou ekonomicky silní, chodí si tady nakupovat, lidé tu mají trvalé bydliště, takže obec má o nějakých 40 obyvatel navíc, což se obcím hodí kvůli dotacím.

 

Právě se děje

Další zprávy