"Na základě "restituční tečky" musejí lidé, kteří v minulosti skoupili restituční nároky od původních restituentů (takzvaní postupitelé, pozn. red), nejpozději příští pondělí podat žádost o finanční náhradu za nevydané pozemky," potvrdil deníku Aktuálně.cz Michal Bureš, mluvčí Pozemkového fondu.
Zgarbu stály křeslo
Burešova slova v překladu znamenají: Stát upozorňuje spekulanty, že jejich čas se krátí. Změna pravidel totiž míří právě na ně. I když neměli na náhradní pozemky sami nárok, starý zákon o prodeji státní půdy jim poskytoval - v případě, že nároky od původních restituentů získají - stejná práva na náhradní půdu jako "přímým restituentům".
V loňském roce - poté, co deník Aktuálně.cz ve svém prvním vydání upozornil na to, že stát při pozemkových restitucích přihrává miliardy spekulantům - přišla série změn. A Ústavní soud nakonec rozhodl, že lidé, kteří nejsou přímými restituenty, nemají na náhrady za pozemky nárok.
Už předtím aféra zasáhla nejvyšší politiku. Kvůli nejznámějšímu případu spekulací, kauze půdy v Uhříněvsi a personálním vazbám na spekulanty, tehdejší premiér Jiří Paroubek odvolal ministra zemědělství Petra Zgarbu.
| Zgarba rezignoval, kvůli spekulacím s pozemky - Zítra tomu bude právě rok, co na českou mediální scénu vstoupil deník Aktuálně.cz. Hned první den přinesl kauzu spekulací s pozemky a během několika dnů kvůli ní odstoupil ministr Zgarba. |
Přijde další problém?
Současný předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež i další lidé upozorňují, že ukončení náhrad pro "nepravé" restituenty může státu přivodit nové těžkosti: Lidé, kteří skupovali pozemky a nyní ztratí nárok na kompenzaci, napadnou úřední rozhodnutí s tím, že majetek získávali v dobré víře.
"Ve většině případů jsou to lidé, kteří na základě platného zákona nakoupili od původních restituentů jejich nároky a vzali na sebe určitý díl odpovědnosti za stát, který nedokázal dostatečně rychle náhradní pozemky vydávat," uvedl Papež. Podobně to vidí tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Podle něj restituční půdu skupovali i někteří zemědělci, kteří tak chtěli rozšířit svá hospodářství.
Ještě několik posledních dní mohou takoví lidé - i spekulanti - zažádat o peněžitou náhradu. Poté, jak upozorňuje mluvčí Bureš "v případě, že se držitelé restitučních nároků v zákonem stanovené lhůtě na pozemkový fond neobrátí, jejich právo i na poskytnutí finanční náhrady zanikne".
Až dosud se podle Bureše postupitelé na pozemkový fond s nároky příliš neobracejí. Zřejmě i proto, že stát informaci o končícím termínu žádostí zveřejnil jen v odborném zemědělském tisku - jenže postupitelé většinou mezi zemědělce nepatří.
Poslanec Papež přitom odhaduje, že v celém příběhu hrozí Pozemkovému fondu a následně tedy Česku další žaloby: "Rozhodnutí parlamentu i Ústavního soudu zasáhlo do jejich majetkových práv." Právně vzato totiž stát v průběhu restitučního procesu, který stále není ukončen, změnil podmínky výdeje pozemků.
Podle statistik Pozemkového fondu měly koncem loňského roku nevypořádané nároky hodnotu 1,87 miliardy korun, z toho postoupené nároky 1,2 miliardy korun. Postupitelé tak tvoří zhruba 80 procent objemu nevypořádaných nároků, jde o desítky tisíc lidí.
