Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné.
Štěpán dodal, že snížení minimálního počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být poslední do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb pošta měnit nehodlá.
Pošta chce zrušením poboček ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence, protože jí hrozí prohloubení ztráty z loňských 1,75 miliardy až na čtyři miliardy korun.
Většina dotčených obcí s rušením poboček na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Podle Štěpána je možné o výměně rušené pošty za jinou jednat, ale pobočky, které navrhnou obce, by měly plnit legislativní kritéria, zejména docházkovou vzdálenost do tří kilometrů a mít dostatečnou kapacitu. Případné změny v seznamu rušených pošt chce mít pošta uzavřené do tří týdnů.
Rozsah stávající pobočkové sítě podle Štěpána neodpovídá objemu poštovního provozu na přepážkách. Za pět let klesl o 42 procent na letošních 125 milionů transakcí. Snižuje se počet listovních zásilek, což letos ještě umocnilo přijetí zákona DEPO a zavedení datových schránek pro podnikatele a živnostníky.
Počet poštovních přepážek po uzavření pošt zůstane podle Štěpána dostatečný a bude odpovídat poptávce, i když to neznamená, že na poštách nebudou fronty. Podle něj se ale tvoří už nyní. Průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut.
U stávajících poboček chce pošta navyšovat kapacitu například i zaváděním samoobslužných služeb nebo rozšiřováním sítě Balíkoven a Balíkomatů.
Většina dotčených obcí s rušením poboček na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl řekl, že svaz bude s vedením podniku jednat po Velikonocích. Počítá, že jednání zástupců pošty se všemi starosty a primátory obcí, kde mají pobočky být zrušeny, se uskuteční do konce dubna, aby ještě v květnu a v červnu mohl být plán upraven.
SMO podle Lukla chápe, v jaké situaci se Česká pošta nachází, současně si ale nepřeje, aby se transformace dotkla funkčnosti sítě. V jednáních chce svaz aktivně spolupracovat, maximální volnost při jednáních nechává vedení jednotlivých měst a obcí.
O tom, že se s vedením pošty chtějí sejít, dnes informoval sněm pražských starostů. Ti poště vyčítají nedostatečnou komunikaci a opominutí řady faktorů při výběru poboček, které mají skončit. Pražští starostové rovněž žádají vládu, aby do doby, než budou jednání ukončena, neschvalovala zamýšlený plán rušení poštovních poboček.
Plzeňský kraj zašle ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) žádost, aby vláda posunula termín rušení poboček z letošního 1. července na 1. ledna 2024. "Škody napáchané způsobem komunikace s městy a obcemi byt tak šly napravit," uvedl dnes hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Návrh podpořili starostové všech sedmi měst a obcí regionu, v nichž se má zrušit celkem 22 pošt
Snížení počtu provozovaných poboček musí na návrh ČTÚ schválit vláda, pravděpodobně tento týden. Konkrétní rušené pobočky pak vybírá Česká pošta. Řídí se mimo jiné vytížeností poboček, jejich hustotou na daném území, ale i náklady na provoz a osobními náklady. V potaz brala i možný prodej nemovitosti. Z rozprodeje poboček chce podnik utržit asi tři čtvrtě miliardy korun.
Zrušení poboček je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.
