Polsko a Slovensko spojil nový plynovod. Podle premiérů zvýší energetickou bezpečnost

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 8. 2022 15:17
Polsko a Slovensko propojil nový plynovod, který umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Premiéři obou zemí Mateusz Morawiecki a Eduard Heger na slavnostní ceremonii k otevření plynovodního propojení označili projekt za krok ke zvýšení energetické bezpečnosti. Přímé propojení s plynovodem z Polska chystá podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy také Česko.
Slovenský premiér Eduard Heger
Slovenský premiér Eduard Heger | Foto: ČTK

"Jsem rád, že se podařilo dokončit tuto výjimečnou investici. Je to strategický plynovod," řekl Morawiecki.

Nový plynovod, jehož kapacita zhruba pokryje roční spotřebu plynu na Slovensku, přináší podle Hegera alternativu k dodávkám suroviny z Ruska. 

Eustream uvedl, že pro Slovensko a další země ve střední a východní Evropě nové potrubí znamená přístup k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG) u polského města Svinoústí a v litevské Klajpedě, jakož i k plynovodu Baltic Pipe z Norska. Polsko zase novým plynovodem získá přístup k plynu z jižní Evropy, severní Afriky či Kavkazu.

"Propojovací plynovod Polsko-Slovensko je velkým úspěchem pro energetickou bezpečnost střední a východní Evropy. Jeho dokončení je důležitým signálem před blížící se topnou sezonou, protože otevírá nové možnosti zásobování našich trhů," uvedl generální ředitel polostátní slovenské společnosti Eustream Rastislav Ňukovič, podle kterého se to podařilo i díky přetrvávající podpoře soukromého i státního akcionáře.

Firma na Slovensku přepravuje plyn, podíl a manažerskou kontrolu v ní má skupina Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského.

Výstavba zhruba 164 kilometrů dlouhého plynovodu, kterou finančně podpořila Evropská unie, začala v roce 2018. Původní plán počítal s tím, že potrubí bude v komerčním provozu už na konci loňského roku.

Obousměrný slovensko-polský plynovod spojil jihovýchodní Polsko s kompresorovou stanicí Veľké Kapušany na východním Slovensku, kudy vede i tranzitní plynovod z Ukrajiny dál do západní Evropy.

Kapacita nového plynovodního propojení ve směru z Polska na Slovensko činí 5,1 miliardy metrů krychlových plynu ročně, v opačném směru bude možné přepravit 6,1 miliardy metrů krychlových suroviny. Údaje jsou stanoveny při teplotě 20 stupňů Celsia - právě na teplotě je kapacita závislá.

Slovensko dříve nakupovalo hlavně ruský plyn. Po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu Bratislava oznámila plán snížit závislost na Rusku, které dodávky plynu na Slovensko krátilo už na jaře. Státní slovenské plynárny SPP začaly nakupovat i norský plyn a také LNG.

Také Evropská komise po vypuknutí války ohlásila plán snížit závislost evropského bloku na ruském plynu. Ještě v roce 2020 Rusko zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii.

Velkoobchodní cena pro evropský trh ve čtvrtek přesáhla 300 eur za megawatthodinu. Za stále vyššími cenami plynu v Evropě stojí právě nedostatek této suroviny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem.

Premiér Fiala v červenci řekl, že Česko také chystá přímé propojení plynovodem z Polska. Ještě na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše, že nezajistila projektu česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci.

 

Právě se děje

Další zprávy