Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

Je zastropování cen energií řešením?

• Zastropování cen energií je nyní v politických kruzích velké téma. Na evropské úrovni k němu ve čtvrtek vyzval prezident Miloš Zeman. "Přimlouvám se za toto opatření na celoevropské nebo i národní úrovni," uvedl. O krocích Evropské unie chce rovněž jednat vláda v rámci předsednictví. 

Například Slovensko již zavedlo cenový strop na elektřinu. Tamní kabinet se v únoru dohodl, že elektřina pro domácnosti bude stát po tři roky stejně jako nyní, kdy regulovaná cena za jednu megawatthodinu činí 61,21 eura (asi 1500 korun).

• Podle odborníků je ovšem otázkou, zda takový nástroj vůbec patří do tržní ekonomiky a také jak přinutit prodejce, aby za snížené ceny byli ochotni cokoliv nabízet.

"Na Slovensku došlo k 'dobrovolné' dohodě majitelů elektráren s vládou na tom, že kabinet upustí od myšlenky zavést dodatečnou daň na energetický sektor a ti výměnou za to sníží své prodejní ceny," připomíná analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Pokud by vláda s vlastníky elektráren žádnou takovou dohodu neuzavřela, měla by podle Hradila pouze dvě možnosti, jak s cenovým stropem naložit. Prodejcům by rozdíl mezi zastropovanou a skutečnou tržní cenou doplácela, nebo by naopak ke kompenzacím nepřistoupila.

• Dolů o dva stupně, méně svícení. Firmy chystají úspory na zimu, týkají se i zákazníků

"V případě první varianty by se tak zdražování stejně přesunulo na bedra daňového poplatníka, který by nakonec rozdíl zaplatil. Pokud by došlo na druhou možnost, tak by prodejci logicky reagovali tak, že zboží či služby jednoduše přestanou dodávat," popisuje Hradil.

• Začněte šetřit plynem, radí studie domácnostem. Ukazuje scénáře bez ruských dodávek