Na sociální výdaje jde 12 procent výkonu české ekonomiky

ČTK ČTK
13. 7. 2015 16:19
Nejvyšší suma se vyplácí na důchody - loni to bylo 376,71 miliardy korun, což je 8,8 procenta HDP.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Sociální výdaje v Česku stouply za poslední čtvrtstoletí více než šestkrát. Zatímco v roce 1990 činily 82,25 miliardy korun, loni již byly 512,77 miliardy korun. Minulý rok přitom odpovídaly 12 procentům hrubého domácího produktu (HDP), což však byl nejnižší podíl od roku 2009. Vyplývá to z publikace o vývoji ekonomických ukazatelů, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Výdaje na sociální zabezpečení zahrnují sumu na důchody, nemocenské a mateřské, podporu zaměstnanosti, sociální dávky i sociální služby. Jednou z položek jsou i náklady na správu systému.

Nejvyššího podílu HDP dosáhly sociální výdaje v roce 1991. Bylo to 14,5 procenta. Do roku 1996 se pak podíl snížil na 11,6 procenta. Poté zas postupně rostl, a to na 12,5 procenta v roce 2002. Do roku 2010 se pak pohyboval mezi 11,4 a 12,5 procenta. V roce 2012 se rovnal 12,7 procenta, od té doby znovu klesá.

Podíl sociálních výdajů na HDP je nižší než v mnoha vyspělých evropských zemích. Ve starých státech EU do sociálních věcí putuje kolem pětiny HDP.

Nejvyšší suma se v ČR vyplácí na důchody. Loni to bylo 376,71 miliardy korun. Odpovídalo to 8,8 procenta HDP. V roce 1990 podíl dosahoval 7,3 procenta a v roce 2000 pak osmi procent. Nejvyšší byl v roce 2012 - činil 9,7 procenta. Tehdy se na penzích vyplatilo 372,75 miliardy korun.

Částky na důchody či sociální služby v ČR každoročně rostou. Seniorů totiž přibývá a také penze jsou vyšší než dřív, navíc se pravidelně valorizují.

Do sociálních služeb a sociální péče loni plynulo 47,87 miliardy korun. V roce 2000 to byla zhruba polovina sumy. V minulém roce částka představovala 1,1 procenta HDP. Stejně vysoký byl podíl za roky 2001 až 2003. V ostatních letech byl vždy nižší.

Na nemocenských a mateřské se loni vydalo 22,08 miliardy korun, téměř o miliardu víc než v roce předchozím. Nejvyšší byly výdaje v roce 2007, tehdy dosáhly 34,67 miliardy korun. Podíl nemocenské a mateřské na sociálních výdajích se snižuje. Před 25 lety činil 1,4 procenta HDP, teď 0,5 procenta.

Správa sociálního systému stála loni 7,92 miliardy. Bylo to zhruba o 414 milionů víc než v předchozím roce a o 737 milionů víc než v roce 2012. I tak se ale podařilo náklady výrazně snížit. Nejvyšší byly v roce 2009, kdy překročily 11,41 miliardy korun. V roce 2000 dosahovaly 5,72 miliardy korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Veterináři kvůli ptačí chřipce vybijí chov drůbeže ve Slepoticích, půjde o více než 137 tisíc kusů

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany, v němž byla prokázána ptačí chřipka, začne toto pondělí večer. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. 

Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí.

Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech, ve vzdálenosti do tří kilometrů od nového ohniska. O jejich utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam dosud nebyly hlášené, sdělili v pondělí zástupci Státní veterinární správy (SVS) a ministerstva zemědělství.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Státy EU budou dohlížet nad zbraňovým embargem v Libyi, shodli se ministři zahraničí. Mise bude probíhat na moři i ve vzduchu, řekl italský ministr

Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia, kterou původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho di Maia by měla operace vedle námořního a vzdušného nasazení probíhat i na zemi.

Na potřebě lepší kontroly zákazu dovozu zbraní do Libye se před měsícem v Berlíně shodli politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či samotné EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tehdy nevyloučil, že by unijní země mohly vyslat do země sužované konfliktem dvou znepřátelených stran vojáky. Podmínil to však dodržováním příměří, které je stále porušováno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy