Praha – Senátoři jsou proti možnému zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 150 kilometrů za hodinu. Novelu zákona o pozemních komunikacích dnes vrátili poslancům s několika pozměňovacími návrhy.
Při dubnovém projednávání v Poslanecké sněmovně však pro zvýšení rychlosti hlasovala jasná většina poslanců. Pokud nezmění názor, zřejmě tedy senátní návrh přehlasují. Vyšší rychlost nyní senátoři odmítli i přes obavy, že poslanci horní komoru přehlasují a spolu s tím odmítnou i další senátní úpravy novely. Zvýšení rychlosti na dálnicích slíbil vetovat i prezident Miloš Zeman.
Novela dále předpokládá, že na téměř pětadvaceti úsecích silnic první třídy by od roku 2016 mohli řidiči legálně jezdit rychlostí až 110 kilometrů za hodinu místo dosavadních devadesáti. Jde o 24 úseků dostatečně širokých čtyřproudých silnic s oddělenými směry jízdy a s mimoúrovňovými křižovatkami – tedy v zásadě dálničního typu. Jezdit na nich stotřicítkou jako na dálnici však není bezpečné. (Kompletní seznam najdete v grafice.)
Současně si "papírově" polepší většina dosavadních rychlostních silnic - stanou se z nich klasické dálnice. Dálniční síť se díky tomu rozšíří o zhruba 300 kilometrů. Maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu se nezmění.
Stopadesátkou jen někde, možná vůbec
Ve Sněmovně letos v dubnu uspěl pozměňovací návrh, aby proměnlivé elektronické značky umožnily zvýšit maximální rychlost o 20 kilometrů také na vybraných úsecích dálnic, tedy na 150 kilometrů za hodinu. Má jít zejména o nově postavené úseky s nízkou dopravní zátěží, odpovídajícím povrchem a dostatečným rozhledem. Návrh poslanců Ivana Adamce a Zbyňka Stanjury z ODS podpořili překvapivě poslanci napříč stranami.
Příkladem jsou podle Adamce úseky D1 Lipník nad Bečvou – Ostrava, Vyškov – Kroměříž nebo D11 Poděbrady – Hradec Králové. Konkrétní seznam zatím neexistuje. „Stopadesátku“ by ale značky ukazovaly jen za dobrých povětrnostních podmínek a nízké úrovně dopravy.
Ministr dopravy Dan Ťok (za hnutí ANO) vyšší rychlost nepodpořil. Připomněl, že tuzemské dálnice jsou dosud projektovány na rychlost 130 kilometrů, takže možné zrychlení by si vyžádalo další úpravy, například delší připojovací nebo odbočovací pruhy.
Ťok upozornil, že zvýšení rychlosti by vždy muselo povolit ministerstvo dopravy, které se ale k návrhu stavělo odmítavě. "Je to stejně uděláno tak, že úseky bude definovat ministerstvo dopravy a naše stanovisko není příliš souhlasné," uvedl Ťok.
Souhlasila jasná většina poslanců
Zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu si v dubnu našlo zastánce i odpůrce napříč stranami. Návrh podpořilo 114 poslanců, odmítlo jej pouze 34. Souhlasili s ním například Stanislav Huml nebo Jaroslav Foldyna z ČSSD, František Vácha (TOP 09) nebo Petr Adam (Úsvit). Proti byl třeba Leoš Heger z TOP 09 nebo Ivan Pilný za ANO (přehled hlasování jednotlivých poslanců najdete zde).
"Zvýšit na vybraných úsecích dálnic nejvyšší rychlost na 150 kilometrů v hodině je scestné ve chvíli, kdy se Česká republika potýká s nárůstem počtu usmrcených při dopravních nehodách," řekl vedoucí oddělení Besip na ministerstvu dopravy Martin Farář. Trendem okolních zemí je naopak omezování rychlosti.
Experti z Univerzity Palackého v Olomouci na základě vědeckých poznatků upozorňují, že vysoká rychlost je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na silnicích a její zvýšení na dálnici na 150 kilometrů zvýší pravděpodobnost nehody téměř dvojnásobně.
Vztah mezi rychlostí vozidla a rizikem nehody dokazuje takzvaný Nilssonův zákon. Podle něj se dá empiricky ověřit, že pokud řidič zvýší rychlost ze 130 na 150 kilometrů, znamená to, že riziko jeho účasti ve smrtelné nehodě vzrostlo o plných 90 procent.
Podle Matúše Šuchy, vedoucího Katedry psychologie Univerzity Palackého, řidič ve vyšší rychlosti má kratší čas k reakci, brzdná dráha je delší a možnost vyhnout se kolizi menší. "Často skloňovaný příklad Německa je podle odborníků zavádějící. Pouze na zhruba třetině dálnic je rychlost neomezená, dálnice i vozový park jsou v lepším technickém stavu, ale zejména jsou řidiči dlouhodobě vedeni k odpovědnosti a bezpečnému řízení. Navíc Německo z pohledu dopravní bezpečnosti nepatří k nejvyspělejším zemím,“ vysvětluje Šucha.
Pokud jde o původně zamýšlené (a nakonec také schválené) zvýšení rychlosti na vybraných silnicích na 110 kilometrů za hodinu, je to podle expertů i některých politiků krok správným směrem, protože se provoz zrychlí a lépe se tak využije kapacita těchto silnic. Na druhou stranu je tu riziko většího počtu nehod. Lidé za volantem totiž mají s dodržováním předepsané rychlosti potíže.
"S rozhodnutím politiků (ohledně rychlosti 110 km/h - pozn. red.) nemám problém. Obávám se ale chování řidičů," říká například Karel Schmeidler, dopravní sociolog z Ústavu soudního inženýrství při VUT Brno.
Jednodušší dělení
Původním záměrem ministerstva dopravy bylo také zjednodušit značení tuzemských silnic a dálnic. Kdo nyní jede například z Prahy do Liberce nebo směrem na Karlovy Vary, vnímá tamní čtyřpruhové komunikace jako klasické dálnice. Ale třeba zahraniční investor, který si jen prohlíží méně podrobnou mapu České republiky, je vnímá jako obyčejné silnice. Formálně jde totiž "jen" o rychlostní silnice, nikoliv dálnice, což právě některé zahraniční mapy rozlišují.
V České republice existují dvě různě značené komunikace "dálničního typu". Obě mají nejméně dva pruhy v každém směru, jsou shodně zpoplatněné, platí na nich stejná maximální dovolená rychlost 130 kilometrů za hodinu, nové stavby jsou v zásadě i stejně kvalitní. Zejména starší silnice pro motorová vozidla se od dálnic liší "ostřejšími" zatáčkami, kratším nebo zcela chybějícím připojovacím pruhem u vjezdů a užšími odstavnými pruhy.
Odlišné označení zbytečně mate nejen zahraniční investory či turisty, ale také tuzemské řidiče. Za převedení rychlostních silnic (jen těch, které splňují příslušné parametry) pod dálnice se už před lety přimlouvala i státní agentura CzechInvest, která do Česka láká zahraniční investory.
V novém pojetí mají jako rychlostní silnice (nyní jen s maximální rychlostí 110 kilometrů) zůstat označeny i ty "horší" z dosavadních rychlostních silnic, například mezi Vyškovem a Olomoucí. Formálně teď půjde jen o silnice první třídy s příslušnou značkou. Ministerstvo připomíná, že starší rychlostní silnice byly za socialismu stavěny obvykle pro maximální rychlost 100 kilometrů za hodinu, po plošném zvýšení na 130 kilometrů se staly rizikovějšími.
