Experti: Zvýšení rychlosti na 150 km/h zdvojnásobí nehody

Jana Pfeiferová
7. 5. 2015 13:46
Podle odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci to dokazuje Nilssonův zákon.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Radek Pecák

Olomouc – Vysoká rychlost je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na silnicích a její zvýšení na dálnici na 150 kilometrů v hodině, které v novele schválili poslanci, tak zvýší pravděpodobnost nehody téměř dvojnásobně. S takovým tvrzením přišli experti z Univerzity Palackého v Olomouci a svoji teorii opírají o vědecké poznatky.

Vztah mezi rychlostí vozidla a rizikem nehody dokazuje tzv. Nilssonův zákon. Podle něj se dá empiricky ověřit, že pokud řidič zvýší rychlost ze 130 na 150 kilometrů, znamená to, že riziko jeho účasti ve smrtelné nehodě vzrostlo o plných 90 %.

Podle Matúše Šuchy, vedoucího Katedry psychologie Univerzity Palackého, řidič ve vyšší rychlosti má kratší čas k reakci, brzdná dráha je delší a možnost vyhnout se kolizi menší. Při vyšší rychlosti je také vyšší spotřeba pohonných hmot, hluk a emise.

Příklad Německa je zavádějící

Nejvyšší bezpečnost na silnicích je podle odborníků v zemích, kde je povolená rychlost na dálnicích nižší – jako je Velká Británie nebo Švédsko, ve kterých mohou řidiči jezdit maximálně 110 kilometrů v hodině.

Naopak v zemích, jako je Bulharsko nebo Polsko, ve kterých je nehodovost vyšší, se ručička na tachometru může vyšplhat až ke 140 kilometrům v hodině.

"Často skloňovaný příklad Německa je podle odborníků zavádějící. Pouze na zhruba třetině dálnic je rychlost neomezená, dálnice i vozový park jsou v lepším technickém stavu, ale zejména jsou řidiči dlouhodobě vedeni k odpovědnosti a bezpečnému řízení. Navíc Německo z pohledu dopravní bezpečnosti nepatří k nejvyspělejším zemím,“ vysvětlil Šucha.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí začínající řidiči, kteří často nezvládnou řízení. To může být způsobeno i tím, že v Česku není zaveden institut řidičského oprávnění na zkoušku, který by například omezil povolenou rychlost jízdy v počátcích řidičské praxe.

Zákon je také podle odborníků v rozporu s oficiální strategií Evropské unie, jejímž hlavním cílem je postupně snížit vážná zranění a úmrtí na nulu. Česko se zavázalo zvyšovat dopravní bezpečnost do roku 2020 a snížit počet usmrcených na silnicích o 50 % (v porovnání s rokem 2010).

Nesouhlasí Ťok ani Zeman

Novelu zákona o pozemních komunikacích, jejíž součástí je i zmiňované zvýšení rychlosti na 150 km/h na vybraných dálnicích, odsouhlasili poslanci na konci dubna.

I přes hladké projití ve Sněmovně bude mít patrně zákon problémy. Vysoká rychlost se nelíbí ministru dopravy Danu Ťokovi, jehož ministerstvo bude mít na starost posuzování všech navržených úseků. Navíc Miloš Zeman oznámil, že pokud zákon projde Senátem, bude ho vetovat.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy