Místo ruského plynu izraelský. Projekt Leviathan opět ožívá pod taktovkou Turecka

ČTK ČTK
29. 3. 2022 11:58
Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a nyní se o ní jedná v zákulisí. Podle vládních a průmyslových představitelů Turecka a Izraele však k dosažení jakékoliv dohody budou nutná složitá jednání.
Těžba zemního plynu z pole Leviathan.
Těžba zemního plynu z pole Leviathan. | Foto: Reuters

Hlavní myšlenka plynovodu spočívá v tom, že by byl vybudován podmořský plynovod z Turecka k největšímu izraelskému ložisku zemního plynu v poli Leviathan. Plyn by odsud proudil do Turecka a dále k jihoevropským sousedům, kteří se chtějí odklonit od Ruska.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden prohlásil, že je připraven vyslat do Izraele ministry, aby oživili myšlenku plynovodu, o které se mluví již několik let. Vysoce postavený turecký představitel agentuře Reuters řekl, že jednání pokračují od návštěvy izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga v Ankaře tento měsíc a v nadcházejících měsících by mohla padnout konkrétní rozhodnutí o navrhované trase a zúčastněných subjektech.

Zástupci průmyslu jsou však opatrnější a uvádějí, že omezení těžby a geopolitický vývoj by mohly tento plán zhatit.

Z pole Leviathan se již dodává plyn do Izraele, Jordánska a Egypta. Vlastníkem pole jsou Chevron a izraelské společnosti NewMedEnergy a Ratio Oil. Firmy plánují zvýšit těžbu na 21 miliard metrů krychlových ročně z nynějších 12 miliard metrů krychlových. Pro srovnání Evropská unie loni dovezla 155 miliard metrů krychlových ruského plynu, což pokrylo 40 procent její spotřeby.

NewMedEnergy uvedl, že velká část z dodatečné produkce plynu bude zkapalněna a vyvezena loděmi do Evropy nebo na Dálný východ. Generální ředitel firmy minulý měsíc řekl, že Turecko by se mohlo stát cílovou destinací, musí se však zavázat, že vystaví plynovod.

Izraelská ministryně pro energetiku Karin Elharrarová uvedla, že ohledně plynovodu je třeba projednat ještě mnoho aspektů, včetně financí.

Izrael a Turecko se snaží zapomenout na řadu diplomatických neshod z posledního desetiletí, které se týkaly většinou izraelsko-palestinských vztahů. Energetické partnerství obou zemí by mohlo být důležité, zvláště po invazi Ruska na Ukrajinu, která přiměla Evropu zvýšit úsilí v hledání alternativních dodavatelů energií.

"Nedávno došlo ke sblížení s Izraelem a my chceme, aby Turecko bylo tranzitním místem při cestě jeho plynu do Evropy," uvedl jeden z tureckých úředníků. "Izrael se na to dívá pozitivně, již se uskutečnily nějaké rozhovory a je zde vůle to udělat."

Turecko spotřebuje zhruba 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně a téměř veškerý plyn dováží. Většinou plynovody z Ruska, Íránu a Ázerbájdžánu. Má dobrou pozici pro to, aby stalo přepravním uzlem v regionu.

Energetická politika však může být i důvodem pro zhoršení napjaté situace v regionu. Agentura Reuters s odvoláním na představitele Iráku a Turecka uvedla, že plán na přepravu plynu z iráckého Kurdistánu do Turecka a Evropy za pomoci Izraele byl jedním z důvodů, které vyvolaly tento měsíc íránský raketový útok na kurdské hlavní město Irbíl.

Podle jednoho z vedoucích pracovníků izraelského plynárenského sektoru má Turecko velký zájem o zajištění plynu pro domácí spotřebu a o to stát se místem pro tranzit plynu do jižní Evropy. Problém však spočívá v tom, že pro přepravu dodatečných dodávek z Leviathanu již byly navrženy dvě trasy - jedna prostřednictvím stávajícího závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Egyptě a druhá přes plánované plovoucí zařízení na LNG. Pokud by Turecko zareagovalo rychle, mohla by tato trasa být třetí alternativou.

Podle izraelských představitelů by plynovod mohl mít délku 500 až 550 kilometrů a jeho výstavba by stála 1,5 miliardy eur (36,8 miliardy korun). To by bylo výrazně méně než v případě navrhovaného plynovodu EastMed, který má propojit Izrael s Kyprem, Řeckem a Itálií a jehož náklady mají být šest miliard eur.

Jakékoliv podmořské vedení by však muselo procházet vodami Kypru, který Ankara neuznává, nebo Sýrie, se kterou Ankara nemá diplomatické vztahy a podporuje zdejší povstalce. To by mohlo zkomplikovat výstavbu a financování, pokud by Turecko mělo na plynovodu přímý podíl.

 

Právě se děje

Další zprávy