"Po zavedení monitoringu cen se ceny držely pod průměrem roku 2021, a to i v měsících květnu a červnu, kdy ceny na čerpacích stanicích rostly vlivem vývoje na evropské burze. Ceny pohonných hmot začaly v měsíci červenci klesat. Přesto ministerstvo financí sledovalo, že v měsíci červenci výrazným způsobem vzrostla marže na čerpacích stanicích," uvedlo ministerstvo.
Sledovaná marže distributorů paliv a čerpacích stanic v červenci dosáhla u nafty 5,40 koruny za litr, a u benzinu Natural 95 dokonce 5,60 koruny za litr. Průměrná marže v loňském roce činila 3,39 koruny u nafty a 2,55 koruny u benzinu.
O zavedení cenové regulace rozhodne ministerstvo v dalších týdnech podle cenového vývoje na trhu. Ministerstvo požaduje po čerpacích stanicích, aby reagovaly na pokles vstupních cen rychleji.
Připravená regulace určuje maximální výši marže čerpacích stanic a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot. Týká se tedy obou kontrolovaných částí distribučního řetězce, neboť červencová data ministerstva financí potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv.
V současnosti ministerstvo zaslalo návrh cenové regulace České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu a Unii nezávislých petrolejářů, aby se mohly na případnou regulaci technicky připravit.
"Z výsledků našich kontrol ani z připravených opatření nemám radost, ale pro takto extrémní navýšení červencových marží u benzinu i nafty skutečně nemám pochopení. Rozumím argumentu kompenzování nízkých červnových marží, které byly pod průměrem loňského roku, ale rozhodně ne tímto způsobem," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
"Považuji to za zneužití prázdninové sezony, kdy řidiči na dálnicích jednoduše neměli jiné řešení než drahé palivo tankovat. Na některých místech přitom byly benzin i nafta v červenci nejen nepřiměřené drahé, ale také se v mnoha případech prodávaly za stejné ceny, což rozhodně necháme prověřit," doplnil ministr financí.
Stanjura zároveň zvažuje prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září. Ve čtvrtek zopakoval svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé.
Ministerstvo v pátek podá podnět k prošetření na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z důvodu podezření na kartelovou dohodu mezi některým sítěmi čerpacích stanic. Kontroly ministerstva totiž v poslední době prokázaly velmi podobné, nebo dokonce zcela totožné ceny paliv, jejichž výše nereflektovala významný pokles cen ropy a paliv na světovém a evropském trhu.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček potvrdil, že čerpací stanice měly v červenci vyšší marže. Kompenzovaly si tím předchozí měsíce, kdy byly marže naopak velmi nízké. Marže se ale podle něj už snižují na průměrné až podprůměrné hodnoty, ceny pohonných hmot tak již více odrážejí situaci na burze v Rotterdamu, kde výrazně klesly. Regulace marží tak podle něj spíše nenastane, protože k ní už nebude důvod.
Ministerstvo financí spustilo kontroly cen a marží pohonných hmot na celém trhu veřejných čerpacích stanic v polovině března a cenový monitoring následně v červnu rozšířilo také o marže distributorů pohonných hmot. Právě ti jsou totiž plátci spotřební daně, která u motorové nafty a benzinu klesla z rozhodnutí vlády od 1. června do 30. září o 1,50 koruny na litr.
Cílem rozšířené cenové kontroly, kterou resort prodloužil nejméně do konce září, je zajistit, aby snížená daň nezůstala v maržích prodejců a promítla se do cen na čerpacích stanicích pro řidiče.
