Aktuálně.cz: Společnost OKD může propustit tisíce lidí. Jak moc se omezení těžby černého uhlí projeví na životní úrovni a pracovním trhu v Moravskoslezském kraji, který už nyní trápí vysoká nezaměstnanost?
Pavel Sobíšek: V těžbě uhlí pracuje okolo 12 tisíc lidí, ne všichni ale přijdou o místo. Bavíme se tedy o několika tisících lidí, kteří mohou být propuštěni. Na Karvinsku nárůst nezaměstnanosti hrozí, pokud to ale srovnáme se zaměstnaností v celém kraji, která se pohybuje okolo půl milionu, tak nejde o problém, který by položil kraj jako celek.
Pro samotné zaměstnance to ale nejspíš problém bude.
Krátkodobě propouštění vždy znamená spíše zhoršení životní úrovně. Ale troufám si říct, že pokud má skutečně dojít k masovějšímu propouštění, tak ta doba teď není úplně nejhorší.
Znamená to, že teď je k tomu díky ekonomickému růstu a vysoké nabídce volných míst vlastně nejpříhodnější čas?
Ano, přesně tak, pokud tedy lze vůbec mluvit při propouštění o nějaké příhodné době.
Dá se ale čekat, že příhodnější doba už pro to v dalších měsících a letech nebude?
To nevím. V prognózách máme pokračování ekonomického růstu i poptávky po pracovní síle. Zároveň si ale všichni dobře pamatujeme z roku 2009, jak rychle se příznivá situace může změnit. Během půl roku tehdy zmizelo z nabídky v celé zemi sto tisíc volných pracovních míst.
Jak bude pro horníky náročné najít nové uplatnění? Mají v kraji dost příležitostí?
Samozřejmě to bude problém, protože řada těch lidí má i nějaká omezení kvůli dlouhodobému působení v oboru s velkou zdravotní zátěží. A navíc nejpříbuznější obor, to znamená ocelářství, momentálně není také zrovna expanzivní. Takže to pro ně bude nejspíše znamenat přeorientovat se někam jinam, na průmyslové odvětví, například ta auta.
Jak dlouho podobné "zeštíhlování" podle vás potrvá?
Já si myslím, že co se týče těžby, kritických bude následujících, řekněme, pět let - kdy se ukáže, které z jednotlivých dolů jsou konkurenceschopné i s dnešními cenami uhlí. Protože o cenách lze předpokládat, že moc nahoru nepůjdou. Problémem regionu je, že náklady na těžbu jsou vysoké, protože jde o hlubinnou těžbu.
Každopádně nejtěžších bude pro zaměstnance příštích pět let, je to tak?
Pokud by podnik neměl ani na mzdy zaměstnanců, zřejmě to ten proces urychlí a vlna většího propouštění může nastat ještě letos. V opačném případě to bude pozvolné s tím, že každý rok dojde k nějakému poklesu zaměstnanosti, například o deset procent.
Kdyby k hromadnému propouštění došlo už letos, bude v regionu dost příležitostí pro všechny? Výrobci automobilů avizovali, že nabídnou zhruba tisíc volných míst.
Samozřejmě že všichni se nemohou spoléhat na automobilky. Když se ale sečtou pracovní příležitosti v Ostravě a v okolí Nošovic - a ani do jednoho místa to není z Karvinska tak daleko -, mohla by situace být řešitelná.
Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče čekají další firmy regionu na krach OKD jako na smilování, protože tak budou mít kde brát nedostatkové zaměstnance. Souhlasíte s tím?
Já si myslím, že je to zajímavý postřeh. Ale to se zřejmě týká spíše technického personálu, po kterém je vysoká poptávka. Zatímco horníci budou často potřebovat, jak jsem již zmínil, rekvalifikaci.
Uvedl jste, že ani ocelářský průmysl nemá úplně jistou perspektivu. Nehrozí mu za pár let podobné problémy jako teď těžbě?
Ono se to samé, co s cenami uhlí, stalo i s cenami oceli - ty se dostaly na dno letos v lednu. Ocelářství ale již prošlo restrukturalizací, zatímco dlouhodobější perspektiva těžby uhlí v regionu je s otazníkem. Nejde o to, že by uhlí jako palivo přestalo existovat, ale při současných cenách hlubinné těžby může být výhodnější dovážet uhlí z druhého konce světa, kde se těží povrchovým způsobem - například Austrálie. Naproti tomu u ocelových výrobků samozřejmě také existuje zahraniční konkurence, ta ale není jen o cenách, nýbrž i o sortimentu nebo kvalitě.
Když se řekne Moravskoslezský kraj, většině lidí se vybaví špatná životní úroveň a vysoká nezaměstnanost. Skutečně se zde lidem žije hůř než jinde v Česku?
Není to jeho celá tvář. Kdysi byl Moravskoslezský kraj zaměřen vyloženě na těžký průmysl, dnes už to tak zdaleka není. Pokud jde o nezaměstnanost, patří Moravskoslezský kraj mezi nejhorší. Panují tu ale obrovské rozdíly mezi regiony. Například v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín je nezaměstnanost jen mírně nad pěti procenty a není náhodou, že jsou to okresy automobilového průmyslu - v prvním sídlí v Nošovicích Hyundai, v druhém Tatra. Pak je jeden okres zhruba "uprostřed" škály - to je Opava. A tři jsou na tom výrazně hůř: Ostrava-město, Karviná a Bruntál, kde je situace nejhorší.
Proč právě Ostrava? Je to třetí největší město v Česku, pracovní příležitosti by tu mohly být.
Problém Ostravy je zejména ve špatné struktuře pracovní síly. Místa se tu tvoří ve velkém, takže to není o tom, že by nebyla nabídka; často se ale nestřetává s poptávkou. A jedním z problémů Ostravy je velké procento nekvalifikované pracovní síly a obyvatel, kteří práci moc nevyhledávají.
Co je hlavním problémem Bruntálska?
Špatná infrastruktura, špatná dopravní obslužnost. Je relativně odříznuté, nesousedí s bohatou zemí jako třeba některé okresy západních a jižních Čech, takže ani toto nepomůže. Navíc se jedná o kraj poměrně hornatý, takže dopravní obslužnost je ztížená i tímto. Část Bruntálska zahrnuje chráněnou oblast, což do značné míry limituje rozvoj nějakého průmyslu.
To znamená, že tam třeba nejde stavět továrny?
V oblasti Jeseníků určitě ne.
Může tento problém nějak vyřešit příspěvek na dojíždění, o který mohou dlouhodobě nezaměstnaní požádat na úřadu práce?
Samozřejmě za pokus taková politika stojí, ale úplně optimistický bych nebyl. Když si vezmu zapadlé vísky na Bruntálsku, tak to není jen finanční problém někam dojet, ale i časový. Takže spíše by to chtělo hledat způsob, jak přitáhnout investory i do těch menších měst, což není tak jednoduché.
Může vláda pomoct regionu ještě nějakým dalším způsobem?
V první řadě by se měla starat o to, proč třeba na Ostravsku existuje 4,5 tisíce volných pracovních míst a proč se je nedaří obsadit, když některé sousední okresy mají nezaměstnanost okolo deseti procent. To znamená nabízet rekvalifikační kurzy těm, kteří budou propuštění, a pomáhat těm, kteří mají sami zájem pracovat. Například by vláda mohla usnadňovat vstup do podnikání odbouráváním byrokratických překážek.
Jaká odvětví mají obecně v Moravskoslezském kraji budoucnost?
Automobilky jednoznačně; výroba a zpracování kovů přinejmenším jako odvětví, které nebude příliš expandovat, ale má svoje místo i tradici. Kromě toho bych se spoléhal zejména na vznik menších podniků v lehkém průmyslu, typickým příkladem mohou být plastikáři. Je to odvětví, v němž nejsou třeba tak velké počáteční investice a zaměstnává lidi, kteří nemusí být tolik kvalifikovaní.
Povedlo se vlastně Moravskoslezskému kraji od roku 1989 udělat nějaký pokrok, pokud jde o životní úroveň?
Region postupně prochází hlubokou restrukturalizací. Ostravsko už není závislé na výrobě železa, tak jako bývalo kdysi. Co zbylo z tohoto sektoru, je zřejmě docela konkurenceschopné a restrukturalizace v této oblasti víceméně skončila. Takže zbývá jen jeden jediný sektor, kde nás zřejmě ještě čeká nějaký proces dalšího zeštíhlování - a to je těžba černého uhlí.
