Země tak čelí nejvyšším nákladům na obsluhu dluhu v poměru k velikosti své ekonomiky v celé Evropské unii a předstihla Itálii, píše agentura Bloomberg.
Maďarská centrální banka minulý měsíc odhadla, že náklady na obsluhu veřejného dluhu v roce 2023 činily 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos podle ní klesnou jen mírně na 4,2 procenta HDP.
Itálie podle Bloombergu loni vydala na obsluhu veřejného dluhu 3,8 procenta. Česká republika na něj vyčlenila 1,3 procenta HDP.
Maďarsko se ve středu stalo jednou z prvních zemí rozvíjejících se trhů, která prodala dolarové dluhopisy, aby uspokojila své rostoucí finanční potřeby. Země v loňském roce zvýšila objem půjček, protože potřebuje dorovnat chybějící prostředky z fondů EU, které jí unie pozastavila kvůli obavám z úplatkářství a o stav právního státu za vlády premiéra Viktora Orbána.
Vzhledem k tomu, že prostředky z EU jsou v nedohlednu, Maďarsko loni zvýšilo emise forintů a zaplatilo vysokou prémii za retailové dluhopisy vázané na inflaci. Ta totiž podle odhadů centrální banky loni v průměru činila téměř 18 procent.
Vyšší úrokové platby představují zátěž pro vládu. Těžit z nich ale budou maďarští občané, kteří si vládní dluhopisy nakoupili, což po recesi v roce 2023 podpoří oživení domácí spotřeby, napsal ve středu ministr hospodářství Marton Nagy v článku na zpravodajském webu Index.
