Praha - "Jedná se o nespravedlivé trestání zaměstnanců za nemoc. Karenční doba nic neřeší, lidé nemoci přecházejí nebo si kvůli ní berou dovolenou," říká poslankyně a jedna z autorek návrhu Kateřina Valachová (ČSSD).
Pro sociální demokraty byla novela klíčová a jejím schválením na jaře podmiňovali svůj vstup do vlády. Hnutí ANO návrh podpořilo i přesto, že někteří jeho členové se změnou dříve nesouhlasili. Nyní o novele bude hlasovat Senát. Pokud ji schválí a následně ji podepíše prezident Miloš Zeman, začne platit od července příštího roku.
V současnosti nemocní zaměstnanci nedostávají první tři dny od firmy ani od státu žádné peníze. Až od čtvrtého dne berou 60 procent průměrného výdělku. Náhradu mzdy nemocným posílají nejdříve zaměstnavatelé, od čtrnáctého dne nemoci povinnost přebírá stát.
Čeká se opět nárůst fiktivní nemocnosti
Firmám se na oplátku sníží odvody do systému nemocenského pojištění z 25 procent na 24,8 procenta. Podle Svazu průmyslu a dopravy, který v Česku zastupuje asi 11 tisíc společností, to však firmám zvýšené náklady nepokryje. Svaz odhaduje, že zaměstnavatele bude zrušení karenční doby stát přibližně osm miliard korun ročně, na pojistném však ušetří jen asi tři miliardy. "Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy," míní mluvčí svazu Eva Veličková.
Pokles počtu nemocných o 38 procent
Podniky se především obávají, že lidé budou novinku zneužívat a neschopenku si nechají napsat, i když k tomu nemají důvod. "Firmám přitom už nyní chybějí až statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly," myslí si hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Doba stonání se prodloužila
Lékaři v Česku loni vydali 1,69 milionu pracovních neschopenek. V roce 2007, tedy rok před zavedením karenční doby, to bylo 2,86 milionu. Výrazně se prodloužila i průměrná doba stonání, protože ze statistik vypadla velká část krátkodobých nemocí, které dříve průměr snižovaly. V roce 2017 trvala pracovní neschopnost průměrně 41 dnů, což je o šest dnů více než v roce 2007.
Neplacené tři dny nemoci zavedla před deseti lety vláda Mirka Topolánka. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI pak v následujících dvou letech klesl počet nemocných pracovníků o 38 procent. Počet dnů, kdy lidé kvůli nemoci chyběli v práci, klesl z 19 na 13.
"Jednoznačně se ukazuje, že systém nemocenského pojištění byl zřejmě ze všech sociálních systémů zavedených od počátku 90. let pravděpodobně nejvíce nejen nadužívaným, ale i zneužívaným systémem v rámci všech sociálních dávkových systémů," tvrdí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Kdy je nejšťastnější ministryne za ČSSD J.Maláčová a poslankyne ČSSD K.Valachová?No, přece když projde ve Sněmovně placeni prvních dnů v nemoci!!!Jen bych se po predlouhe debatě ve sněmovně zeptal - je to věc, ze které se opravdu můžeme radovat všichni, i nečlenove ČSSD? :) pic.twitter.com/gLnaqTFqYj
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 31, 2018
