Popularita nástrojů, které zaměstnavatelům ulehčují výběr nových pracovníků, roste. To dokazuje i průzkum americké společnosti IBM z konce minulého roku. Data nasbíraná mezi více než 8 500 IT firmami ukázala, že 42 procent oslovených společností využívá prověřování pomocí umělé inteligence ke zrychlení přijímacích pohovorů. Dalších 40 procent z nich využití AI zvažuje.
Podle serveru BBC mnoho firem doufá, že díky novým nástrojům bude proces pracovního náboru více objektivní. Někteří odborníci se však proti jejich postoji ohrazují. Programy podle nich hodnotí talentované uchazeče nepřesně, čímž je připravují o šanci na pracovní místo.
"Pořád chybí mnoho důkazů o tom, že umělá inteligence není zaujatá. Nebo, že vybírá nejkvalifikovanější kandidáty," říká Hilke Schellmannová, spisovatelka a autorka knihy Algoritmus: Jak může umělá inteligence unést vaši kariéru a ukrást vám budoucnost.
Podle ní nejsou největším rizikem na trhu práce stroje, které ve firmách nahradí lidi. "Mnohem větší problém je, když lidem AI vůbec neumožní do společnosti nastoupit," říká.
Dovednosti jsou méně než řeč těla
Jeden ze známějších případů, v němž umělá inteligence z pohovoru "vyhodila" uchazečku o práci, se stal v roce 2020. Zkušená anglická vizážistka Anthea Mairoudhiouová přišla o zaměstnání ve společnosti MAC kvůli koronavirové pandemii. Když se mohla po sérii covidových opatření vrátit k líčení, společnost jí požádala, aby opět absolvovala přijímací pohovor.
Součástí náboru byl i videohovor, během kterého uchazeče vyhodnocovala umělá inteligence. Software HireVue, který firma využívala, ohodnotil schopnosti Mairoudhiouové plným počtem bodů. Práci přesto nedostala. Program vizážistku odmítl kvůli výrazu tváře. "Stížnosti na podobné platformy podalo více lidí," říká Schellmannová. HireVue později funkci analýzy obličeje odstranil.
Roli hraje věk i koníčky
Software, který dokáže vést přijímací pohovory, by mohl být podle Sandry Wachterové z Internetového institutu Oxfordské univerzity pro firmy příležitostí. "Mít umělou inteligenci, která je nestranná a spravedlivá, je nejen etické ale i právně nezbytné. Je to také něco, co zvyšuje ziskovost společnosti," říká. Podle Schellmannové však společnosti zabývající se vytvářením programů "vrhají" na trh nedostatečně vyvinuté, dokonce i chybné produkty, aby vydělaly na poptávce.
Podle serveru BBC se jeden z uchazečů o zaměstnání rozhodl odeslat potenciálnímu zaměstnavateli, který využíval při náborech umělou inteligenci, životopis hned dvakrát. Oba dokumenty měly stejný obsah, v jednom z nich však o rok snížil svůj věk. Díky změně ve výběrovém řízení postoupil.
Další společnost měla software trénovat na životopisech zaměstnanců, kteří již ve firmě pracovali. Důsledkem toho měli uchazeči o práci, kteří mezi svými koníčky uvedli "baseball" nebo "basketbal" vyšší šanci uspět. Naopak "softball", který častěji mezi svými hobby zmiňovaly ženy, vedl k horšímu hodnocení.
Schellmannová v rámci výzkumu, který chtěla využít pro svou knihu, usilovala o pracovní místo v call centru, které při náborech používalo AI. Z videopohovoru získala vysoké hodnocení, přestože říkala nesmyslné věty v němčině, když měla mluvit anglicky. Na svém profilu na síti LinkedIn však dostala špatné hodnocení za své skutečné relevantní reference. "Jeden zaujatý personalista může za rok poškodit spoustu lidí, a to není dobré," říká. "Ale algoritmus, který se možná používá pro všechny příchozí žádosti ve velké společnosti může poškodit stovky tisíc uchazečů."
