Praha – Spor mezi exekutory a ministerstvem spravedlnosti o snížení odměn a změně dalších pravidel přiostřuje. Šéfka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková napsala dopis ministrovi Robertovi Pelikánovi, v němž ho upozorňuje, že jím vedený úřad postupuje v rozporu s ministrovými slovy.
Ministr spravedlnosti exekutorům několikrát přes média vzkázal, že mají vybírat od věřitelů zálohy na exekuce. Zákon jim to umožňuje a exekutoři by pak z nich mohli hradit náklady, které měli u neúspěšných exekucí.
Exekutoři se ale brání, že takto v praxi postupovat nemohou. Zálohy jim odmítají platit velcí věřitelé, jako jsou banky, mobilní operátoři, energetické firmy nebo dopravní podniky, kteří stojí za 90 procenty všech exekucí. Zálohy přitom odmítá exekutorům vyplácet i samotné ministerstvo spravedlnosti.
V instrukcích pro výběrová řízení na vymáhání pohledávek totiž samo ministerstvo uvádí, že "soudní exekutor nebude požadovat po organizační složce v resortu ministerstva zálohu na náklady exekuce". Stejnou podmínku má také v aktuálním výběrovém řízení na uzavření smlouvy o provedení zhruba osmi tisíc exekucí i Vězeňská služba spadající pod ministerstvo spravedlnosti.
Nepřijatelné podmínky
"Kázat vodu a pít víno není správné. Vyzveme pana ministra, aby zjednal nápravu. Pokud skutečně chce, aby exekutoři zálohy vybírali, a já si myslím, že to je zcela legitimní požadavek, tak by ministerstvo podle toho mělo upravit podmínky," říká šéfka komory Pavla Fučíková. Dodává, že exekutor, který zálohu požadovat chce, nyní neuspěje v soutěži o zakázku od státu.
Sama Fučíková o vstupu do výběrových řízení spadajících pod ministerstvo spravedlnosti neuvažovala. Jde podle ní o nepřijatelné podmínky. "Nemohu chtít zálohu, nemohu chtít náklady bezvýsledných exekucí a zejména mi vadí, že pořadí mých nároků na náhradu nákladů a na odměnu je až poslední v řadě. To znamená, že pokud vůbec dostanu za úspěšné exekuce zaplaceno, tak až z toho, co zbude poté, co svou pohledávku uspokojí úřady," vysvětluje.
Komora v pátek vyzvala všechny soudní exekutory, aby se neférových výběrových řízení u státních institucí neúčastnili.
Ministr Pelikán se k otázkám online deníku Aktuálně.cz nevyjádřil ani přes urgence.
Bitva o odměny
Spor se naplno rozhořel na začátku dubna, kdy Pelikán oznámil, že chce výrazně – až o dvě třetiny - snížit odměny exekutorům. Ministerstvo spravedlnosti zároveň zdůrazňuje, že výrazný prostor pro snížení odměn vidí v případě, že se podaří prosadit chystanou novelu exekučního řádu. Ta by kromě jiného od roku 2017 věřitelům nařídila právě i povinně platit zálohy na exekuce.
Exekutorská komora snížení odměn odmítá a varuje, že se s tím dramaticky sníží vymahatelnost práva v Česku. Povinné zálohy pro věřitele ale také chce. Pomohly by podle ní zregulovat současný systém, kdy věřitelé exekuce nadužívají a vymáhají i evidentně nedobytné exekuce. Úspěšnost exekucí se tak v Česku nyní pohybuje kolem 30 procent, což je ale stále desetkrát více než před rokem 2001, kdy soudní exekutory ustanovil zákon.
Vybírání záloh může pomoci i dlužníkům, když umožní snížení odměny exekutorům, což v konečném důsledku sníží i celkový dluh, který exekutoři vymáhají. Například Daniel Hůle, který se dluhovou problematikou dlouhodobě zabývá v organizaci Člověk v tísni, říká, že v současnosti platící menšina dlužníků sponzoruje exekuční řízení vedená proti neplatícím dlužníkům. Povinné vybírání záloh by podle něj tuto praxi zastavilo. Náklady na neúspěšné exekuce by přes zálohy zaplatili věřitelé.
