Brusel - Členství v eurozóně je podle smluv Evropské unie neodvolatelné, připomněla dnes mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová. Poznámkou reagovala na víkendovou zprávu, že spolková vláda Angely Merkelové už odchod Řecka z eurozóny nepovažuje za nepřijatelný.
Evropská unie, ale především zahraniční věřitelé Atén, se obávají, že by parlamentní volby v Řecku, vyhlášené na konec ledna, mohla vyhrát levicová formace Syriza. Strana hovoří o konci úsporných opatření a snaze znovu dojednat podmínky mezinárodní finanční pomoci zemi.
"Jediné vyjádření, které teď bude důležité, je vyjádření, které učiní řečtí voliči 25. ledna," poznamenala k tomu dnes Breidthardtová. Komise podle ní nyní na výsledky voleb čeká.
Německý časopis Der Spiegel s odvoláním na zdroje z vlády o víkendu oznámil, že Berlín už nehodlá za každou cenu zabránit odchodu Řecka z eurozóny. Posílení obranných mechanismů eurozóny prý znamená, že krok by měl jen omezené dopady na ostatní země, které eurem platí.
Úřad německé kancléřky Angely Merkelové informaci zatím nepotvrdil ani nevyvrátil. Podle ministra hospodářství Sigmara Gabriela nicméně německá vláda chce, aby Řecko v eurozóně zůstalo. "Nebyly a nejsou žádné protichůdné plány,"řekl německému listu HAZ.
Francouzský prezident François Hollande dnes v této souvislosti poznamenal, že o případném vystoupení z eurozóny mohou rozhodnout jen sami Řekové.
Breidthardtová i Margaritis Schinas, mluvčí předsedy komise Jeana-Claudea Junckera, připomněli novinářům třetí paragraf článku 140 Smlouvy o fungování EU, který podle nich znamená, že členství v eurozóně je neodvolatelné.
Příslušný paragraf popisuje způsob, jakým je "neodvolatelně" stanoven koeficient pro přepočet národní měny státu vstupujícího do eurozóny na eura ve chvíli vstupu dotyčné země.
"Euro tu zůstane, prokázalo svou odolnost," prohlásila Breidthardtová a připomněla, že od 1. ledna se eurozóna rozrostla o dalšího člena. Od počátku roku se totiž společnou měnou platí také v Litvě, která se stala 19. zemí, kde se euro používá.
Předčasné volby byly v Řecku vyhlášeny poté, co se poslancům nepodařilo zvolit novou hlavu státu. Evropská komise přitom v prosinci v poměrně neobvyklém gestu podpořila vládního kandidáta a bývalého eurokomisaře Stavrose Dimase.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Podmínkou byly reformy znamenající škrty ve výdajích, snížení mezd, důchodů i vyšší daně. Země je ale dál v ekonomických potížích a má trvale vysokou nezaměstnanost.
