Vedle toho se mění z někdejší globální montovny v jednu z hlavních ekonomik v oblasti vyspělých technologií. České firmy tuto změnu samozřejmě zaznamenaly. Obrat vzájemného obchodu dlouhodobě roste a Čína je čtvrtým největším obchodním partnerem České republiky. Symbolicky byla Čína zemí se čtvrtým největším zastoupením na nedávném Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, nejvýznamnějším průmyslovém veletrhu ve střední Evropě.

Obchodní operace s čínskými obchodními partnery s sebou díky vzdálenostem, odlišným podnikatelským kulturám a menší znalosti prostředí přináší rizika na straně prodávajících i kupujících.

Exportéry ochrání dokumentární platby

K ošetření obchodních rizik a k hladkému průběhu obchodního kontraktu pomáhají bankovní produkty. Vhodným a oblíbeným nástrojem při obchodování s Čínou jsou dokumentární platby - dokumentární inkasa a dokumentární akreditivy. „Jejich společným jmenovatelem je uskutečnění platby za dodávku proti předložení určitých dokumentů, které zpravidla prokazují, že zboží bylo vyexpedováno,“ vysvětluje Gabriela Kostková, vedoucí Trade Finance v Komerční bance.

Zaplacení dokumentárního inkasa sice není zajištěno závazkem banky, ale prodávající získá jistotu, že předkládané dokumenty – a v případě dispozičních dokumentů ani zboží – nebudou vydány kupujícímu bez splnění inkasních podmínek. Pokud se chce protistrana dostat k dokumentům, resp. ke zboží, musí zaplatit nebo v případě delší splatnosti faktury vyjádřit souhlas se zaplacením v budoucnu.

„Pokud si český exportér není jistý ochotou protistrany dostát závazkům nebo se chce chránit přímo proti riziku její platební neschopnosti, měl by využít dokumentárního akreditivu,“ popisuje Gabriela Kostková výhody dalšího platebně-zajišťovacího instrumentu. Jedná se o závazek banky kupujícího vůči prodávajícímu zaplatit určitou peněžní částku, jestliže budou ve stanovené době splněny dopředu známé akreditivní podmínky, stanovené kupujícím a odsouhlasené prodávajícím.

Pokud exportérovi nestačí pouze platební závazek čínské banky, může využít potvrzení akreditivu českou bankou. V takovém případě získá navíc k závazku vystavující čínské banky také závazek potvrzující banky v České republice.

Komerční banka zná čínské prostředí a zvyky

„Být na čínském trhu úspěšný znamená zejména znát místní prostředí. Platí to pro klienty i pro banky,“ zdůrazňuje Gabriela Kostková. „Skupina Société Générale, které je Komerční banka součástí, působí v Číně již od roku 1981. Naše korporátní pobočky v sedmi z největších čínských měst včetně Šanghaje a Pekingu dělají vše pro to, aby měli naši klienti v rámci svých obchodů v Číně co nejlepší služby a nejvýhodnější ceny. Svým klientům navíc dokážou zprostředkovat a podpořit jejich spolupráci s místními agenturami a institucemi,“ dodává.

Hladký obchod jen se zajištěným kurzem

Kromě obchodních rizik se musí exportéři vypořádat i s riziky kurzovými. A to nejen vůči euru a dolaru, ale nově i vůči čínskému jüanu. „S tím, jak Čína zvyšuje svůj podíl na světovém obchodu, pozorujeme proměnu čínského jüanu z lokální měny v měnu globální,“ upozorňuje Marcela Šívarová, senior salesman investičního bankovnictví Komerční banky, a dodává: „Od roku 2013 patří již mezi deset nejobchodovanějších měn světa.“

Jüan přitom stále nemá volně plovoucí kurz, a není tedy plně konvertibilní. Hodnotu měny určuje čínská centrální banka, která stanovuje střední kurz, kolem něhož se může tržní kurz denně odchylovat. Kurz se tak nevytváří na trzích a není zcela výsledkem nabídky a poptávky, což bývá velmi často předmětem kritiky. Na tuto skutečnost poukazují představitelé USA, kteří napadají vládu z úmyslného podhodnocování domácí měny. Čína však usiluje o to, aby její měna hrála v mezinárodním obchodě čím dál větší roli. Používání jüanu proto silně podporuje.

„Z dlouhodobého pohledu lze očekávat, že se čínská měna stane jednou ze tří měn celosvětové zahraniční směny vedle EUR a USD,“ uvádí Marcela Šívarová.

Se vzrůstajícím podílem plateb v jüanech se stále více obchodníků začíná zajímat o možnosti platebního styku a s tím související ošetření kurzového rizika proti neočekávanému vývoji kurzu. Mezi základní zajišťovací instrument u měn, které nejsou volně směnitelné nebo u nichž vláda nepovoluje volné obchodování ve snaze zabránit zvýšené volatilitě kurzu, patří tzv. non-delivery forward.

Jde o instrument velmi podobný měnovému forwardu, kdy si klient s bankou sjedná pevnou dohodu o budoucím nákupu či prodeji jedné měny za druhou, za předem dohodnutý kurz, na předem stanovený den. Rozdíl oproti klasickému forwardu spočívá v tom, že k vypořádání nedochází v obou měnách, strany obchodu si jako měnu vypořádání zvolí jednu z měn, která je volně směnitelná (např. USD). Banka poté v den fixace (dva obchodní dny před datem splatnosti obchodu) porovná dohodnutý kurz s aktuálním kurzem daného měnového páru (např. CNY/USD) vyhlašovaným Čínskou lidovou bankou a rozdíl obou kurzů hradí banka klientovi nebo naopak klient bance v dohodnuté měně vypořádání.

Obchod je výhodné uzavřít přímo v jüanech

Komerční banka od roku 2011 nabízí i vedení běžných účtů v jüanech. Platbu v této měně klientům dokáže zprostředkovat i v případě, že účet v jüanech nemají. Tuto skutečnost si ovšem řada společností neuvědomuje a nadále se snaží uzavírat s čínskou protistranou obchody v amerických dolarech, popř. v eurech. Exportéři mohou přicházet o některé obchodní příležitosti, protože tím přenáší devizové riziko na čínské obchodní partnery a ti nemusí být ochotni toto riziko podstupovat. Pokud by se transakce uzavíraly přímo v jüanech, je docela pravděpodobné, že by se počet uzavřených kontraktů ještě zvýšil.

Přechod k obchodování v měnách našich hlavních obchodních partnerů je cestou, jak snížit celkové transakční náklady a vylepšit obchodní vztahy. Byla by škoda ztrácet v rostoucích ekonomikách pozice z důvodu historicky zavedenému způsobu uzavírání kontraktů v dolarech. Pro udržení stávajících pozic či získání nových kontraktů se používání lokálních měn bude stávat nutností.