Brno/Peking - ČSSD - dost možná budoucí vládní strana - hledá peníze na dostavbu českých dálnic v Číně.
Sociálnědemokratičtí hejtmani se snažili získat tamní úřady a investory pro vstup tamního kapitálu do českých "soukromých dálnic" stavěných "na leasing" formou takzvaných PPP projektů.
Informoval o tom deník Insider s odvoláním na šéfa Asociace krajů Michala Haška. Ten loboval hlavně za dostavbu jihomoravských dopravních tepen.
"Součástí delegace byl také jihočeský hejtman Jiří Zimola a také on pozval zástupce čínských investorů k návštěvě Jihočeského kraje a představení možných projektů ke spolupráci," dodal Hašek po skončení své cesty do Číny na konci března.
Pilotní PPP dálnicí má být právě devatenáctikilometrový úsek jihočeské D3 mezi Bošilcem a Borkem, který se má začít stavět na jaře 2014.
ČSSD probudila Bártův nápad do nového světa
Oranžoví hejtmani tak oživili nápad někdejšího ministra dopravy Víta Bárty z léta 2010 zapojit Říši středu do dokončení české dopravní infrastruktury, na které kvůli stagnaci hospodářství nejsou peníze. Bárta chtěl pomocí Číňanů srazit cenu staveb podobně dramaticky, jak to slibovali v sousedním Polsku. Oproti Bártovi jsou tu ale tentokrát tři rozdíly.
Zaprvé čínské angažmá ve stavbě dálnic v Evropě skončilo doslova fiaskem. Zadruhé iniciativa na vstup Číňanů tentokrát nevzešla z ministerstva, ale "zespoda" - z krajů, které se peněz na dokončení potřebných dálnic nemůžou pro vládní škrty dovolat. A konečně za třetí: čínské angažmá nemá tentokrát spočívat ani tak ve stavbě, jako spíš ve financování dálnic.
Čínští stavbaři si v regionu dobré jméno rozhodně neudělali. Stavba dvou úseků polské dálnice A2, která má spojit Varšavu s Berlínem, byla vloni na jaře přerušena kvůli problémům konsorcia v čele s čínskou firmou China Overseas Engineering Group (COVEC).
Podívejte se, jak se stavěla PPP dálnice na Slovensku
Tato čínská státní firma nedokázala stavbu realizovat za slíbené nízké ceny, polským subdodavatelům dlužila velké peníze, ti s ní odmítali spolupracovat, a nakonec proto povolala několik stovek vlastních dělníků z Číny. Jeden úsek po COVEC nakonec převzala česká firma Bögl a Krýsl.
Hejtmani ČSSD teď chtějí podobným problémům předejít tím, že místo čínských stavbařů přizvou tamní peníze. "České regiony projevily zájem o čínské investice do infrastruktury, PPP projektů, spolupráci ve vědě, výzkumu a inovacích," uvedl jihomoravský hejtman na své cestě do Číny koncem března.
Dobeš: Přihlásit se může kdokoliv
Hašek se Zimolou se snažili získat peníze hlavně na dostavbu jihočeské D3, která má spojit České Budějovice s Prahou a Rakouskem, a také na jihomoravské rychlostní silnice R52 z Brna na Vídeň a R43 z Brna na sever do Svitav.
Během cesty do Číny podepsaly kraje memoranda o spolupráci s čínskými provinciemi, hejtmani jednali na ministerstvu financí a průmyslu.
"V oblasti dopravní infrastruktury jsme podrobně popsali rozdělení kompetencí centrální vlády a regionu v České republice. O stavbách dálnic bude třeba dále jednat s ŘSD a ministerstvem dopravy," sdělil Hašek Insideru.
Než však bude úsek PPP na D3 hotov a vyhodnocen, jsou podle ministra dopravy Pavla Dobeše úvahy nad tím, kdy, kde a kdo bude stavět další PPP úseky "pouhé spekulace." Čínské dveře si ale dopředu nezavírá.
"Možnost přihlásit se do výběrového řízení budou mít všichni, tedy i zahraniční subjekty. Záleží pak na konkrétních podmínkách, které nabídnou. Nejen finanční, ale kvalitativní," vzkazuje Dobeš.
Starosta z ČSSD, který PPP stavěl, je proti
Otázkou tak zůstává, jestli se PPP vůbec osvědčí, protože podle kritiků se tyto projekty i díky právní složitosti výrazně prodražují a konkrétně pro dopravní infrastrukturu nejsou vhodné. Vstup soukromého kapitálu do strategických staveb, jako jsou právě dálnice, důrazně odmítá i Haškův spolustraník a bývalý poslanec Miloslav Soušek, starosta Vysokého Mýta, které přitom formou PPP úspěšně provozuje domov pro seniory.
Neznámou je také to, zda bude mít Čína zájem. Tamní ekonomika zpomaluje, podle některých pozorovatelů už má příznaky prasknutí realitní bubliny, a stále víc se od exportu orientuje na domácí spotřebu. Na druhou stranu infrastrukturní PPP projekt, kde je partnerem relativně spolehlivý stát, může pro investora představovat bezpečnou dlouhodobou investici s nadstandardním úročením.
