Brno - Okamžitou výpověď z pracovního poměru, kterou mohou zaměstnanci podat při nezaplacení mzdy, nelze zneužívat jen jako trest za ojedinělý omyl zaměstnavatele.

Toto právo, podle něhož mohou lidé okamžitě odejít od zaměstnavatele, který jim nezaplatí mzdu nebo její část, tedy neplatí zcela automaticky nezávisle na konkrétních okolnostech.

Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který posuzoval dva spory týkající se právě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem.

Do 15 dnů po splatnosti

Podle zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

Není-li ve smlouvě dohodnut kratší termín, musí tedy zaměstnanci dostat peníze například za březnovou práci nejpozději do konce dubna.

Jestliže zaměstnanec přesto nedostane výplatu ani v dodatečné patnáctidenní lhůtě, může podat okamžitou výpověď - nemusí tedy vůči firmě dodržet dvouměsíční výpovědní dobu.

Do prosince loňského roku měli lidé, kteří dali okamžitou výpověď, nárok na odstupné (standardně ve výši tří měsíčních výdělků), od letoška mají nárok na další výplatu ve výši průměrného výdělku odpovídající délce výpovědní doby (standardně tedy za dva měsíce).

Zákonné možnosti využila i pracovnice společnosti Hanko Vrchlabí. Nedostala včas měsíční prémie, a proto okamžitě zrušila pracovní poměr.

Podobně postupovala i zaměstnankyně firmy Double Strike z Brna. Ta čerpala dovolenou, chybou účetní jí ale byl proplacen pouze jeden den a žena přišla o 714 korun. A také ona okamžitě zrušila pracovní poměr.

Nezneužívejte toho

Soudy původně rozhodly ve prospěch pracovnic, zaměstnavatel podle nich jednoznačně nevyplatil část mzdy, a proto je okamžité zrušení pracovního poměru automaticky platné. To, jestli takové opatření není vůči zaměstnavateli příliš tvrdé, soudci nezkoumali.

Firmy se ale obrátily na Nejvyšší soud. Například podle zástupců brněnské společnosti žena zneužila právo a její postup je nemravný. Firma připomněla, že pracovnice v předchozích měsících vždy dostávala odměnu za práci řádně a včas.

A Nejvyšší soud dal firmám za pravdu: Lidé nesmí svého práva na okamžitou výpověď zneužívat. Firmy totiž mohou podle soudců udělat při vyplácení peněz chybu a mají dostat možnost ji napravit.

Senát Nejvyššího soudu sice potvrdil, že v mimořádných případech lidé musí mít právo odejít od neseriózních zaměstnavatelů, ale této možnosti nesmí zneužívat jenom proto, aby dostali odstupné nebo plat navíc.

"Jestliže je institut okamžitého zrušení pracovního poměru zneužíván jako účinný prostředek, prostřednictvím kterého lze kdykoliv postihovat zaměstnavatele za omyly, chyby nebo zjevné nesprávnosti při výpočtu mzdy či platu, není to v souladu s dobrými mravy," rozhodli soudci.

Taková okamžitá výpověď tedy neplatí, pokud zaměstnavatelé nevyplatili peníze včas jen v důsledku chyby nebo omylu.

"Okamžitá výpověď je na místě teprve tehdy, není-li zaměstnavatel schopen nebo ochoten chybu, omyl nebo jinou zřejmou nesprávnost, v důsledku které vyplatil méně, než kolik měl zaměstnanec správně dostat, napravit," uvedli soudci.

Ani v jednom z uvedených případů tak okamžitá výpověď zaměstnankyň neplatí.