Ústavní soud ruší část reforem. Veřejná služba končí

Petr Kučera Tomáš Fránek, Petr Kučera
27. 11. 2012 15:30
Ústavní soud rozhodl o 14 zákonech, které jsou součástí takzvaných vládních reforem
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. | Foto: Jan Langer

Brno - Ústavní soud rozhodl o 14 klíčových zákonech, které jsou součástí takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformy.

Část ustanovení zrušil, zejména veřejnou službu v podobě prosazené exministrem Jaromírem Drábkem. Vypustil také některé věty ze zákona o zdravotních službách, netýkají se však poplatků.

Napadené reformní zákony ale nezrušil jako celek. Opozici tak vyhověl jen částečně, ze zásadnějších změn pouze u veřejné služby.

Návrh na zrušení zákonů podali opoziční sociální demokraté, výhrady mají i komunisté. Opozici vadí, jakým způsobem vláda zákony ve sněmovně před rokem protlačila. Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů blokovali jednání sněmovny, prosadila tehdy vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů a rozhodla jednat i o víkendu a v noci.

Opozice neuspěla s návrhem na zrušení změn týkajících se důchodů, konkrétně vzniku takzvaného druhého pilíře penzijního systému. Lidé v něm mají od ledna 2013 dostat možnost převést si na individuální účty v soukromých důchodových fondech část peněz, které by jinak odváděli do průběžného státního systému.

Jednání u Ústavního soudu jsme pro vás sledovali v online reportáži.

15:50 - Ve Sbírce zákonů vyjde nález Ústavního soudu zřejmě do 14 dnů. "Každý rozumný politik by už teď měl respektovat toto rozhodnutí a dál už lidi na veřejnou službu, kde je tak zjevné porušení ústavních práv, neposílat," reagoval ombudsman Pavel Varvařovský na slova ministryně Müllerové. Připomněl, že ministerstvo dříve ignorovalo jeho stanoviska. Podle Varvařovského jsou přitom podobné problémy jako u veřejné služby také u další Drábkem zavedené novinky nazvané Docházka nezaměstnaných (DONEZ), v jejímž rámci se vybraní uchazeči musí pravidelně hlásit na poště.

15:12 - První reakce ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové z TOP 09 ke zrušení veřejné služby v podobě, v jaké ji prosadil její předchůdce Jaromír Drábek: "Nejprve se tedy musíme se zněním nálezu detailně seznámit, abychom mohli rozhodnout, zda se pokusíme koncept veřejné služby nově nastavit s podmínkami, na které Ústavní soud odkazuje. V tuto chvíli je zřejmé, že rozhodnutí Ústavního soudu nabývá účinnosti až po jeho vydání ve Sbírce zákonů, do té doby se tedy zatím nic nemění," říká.

14:52 - Způsob přijetí 14 zákonů však soud potvrdil. Postup vládní většiny - spojení rozpravy - byl sice v rozporu s jednacím řádem sněmovny, protože mezi jednotlivými zákony nebyla žádná souvislost. Podle soudců ale k omezení opozice došlo až v závěru celého legislativního procesu a politici tak měli dost času se k jednotlivým zákonům vyslovit a řádně je projednat. A případně také navrhnout a prosadit změny.

14:47 - Proti většinovému rozhodnutí o zrušení veřejné služby se vyslovili tři ústavní soudci. Nejostřeji se vyjádřil soudce Stanislav Balík, podle kterého byla veřejná služba v pořádku. 

"Lehkoživkům, kvůli nimž byla mimo jiné právě zrušená právní úprava přijata, aby nadále nemohli jako pijavice vysávat veřejné finanční zdroje, Ústavní soud bohužel vyslal signál přibližně tohoto znění: Až se zítra před polednem probudíte, můžete si v televizi bez obav a v klídku sledovat poněkud přisprostlou reality show a popíjet při tom lahváče. Narušit tuto pohodičku smí už jen zavolání kamarádů, nabízejících finančně zajímavou fušku…" uvedl soudce Balík.

Přečtěte si také

14:43 - Veřejné službě věnoval soud při vyhlašování nálezu největší prostor. Přijatý zákon ostře kritizoval. Soudci dokonce uvedli, že lepší podmínky než nezaměstnaní na veřejné službě mají odsouzení na veřejně prospěšných pracích, kteří mají garantován nárok na odměnu.

14:22 - Veřejná služba je podle soudců v rozporu i s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci. za odměnu není možné považovat to, že lidé dostanou od státu podporu v nezaměstnanosti.

Soudci odmítli Drábkův argument, že už po dvou měsících nezaměstnanosti může člověk "ztratit pracovní návyky", zejména pokud byl předtím řadu let nebo dokonce desetiletí zaměstnán.

Zákon podle soudu neobsahuje kritéria pro výběr pracovníků na veřejnou službu. To otevírá prostor pro zneužívání ustanovení a nerovný přístup k uchazečům, kteří se přitom teoreticky nacházejí na stejné úrovni.

14:14 - Ústavní soudci dospěli k názoru, že veřejná služba je v rozporu s celou řadou ustanovení Listiny základních práv a svobod. Porušuje právo na přiměřené hmotné zajištění občanů, kteří bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Rozsah veřejné služby po dobu až 20 hodin týdně, a to již po uplynutí dvou měsíců, kdy je uchazeč v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepředstavuje vhodný a přiměřený prostředek k dosažení tvrzených cílů právní úpravy (prevence sociálního vyloučení a udržení pracovních návyků).

Veřejná služba je podle ústavních soudců také v rozporu se zákazem nucené práce. "V případě uchazečů o zaměstnání je vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti. Tato povinnost přitom může s ohledem na její vnější prvky způsobovat u jednotlivých uchazečů ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti," konstatovali soudci.

14:10 - Soud také zrušil tři části zdravotnické reformy, netýkají se však poplatků.

Dosavadní provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení nemusejí žádat o novou registraci. Ústavní soud zrušil v zákonu o zdravotních službách tříletou lhůtu k přeregistraci. Podle nálezu neexistuje pro novou registraci objektivně zjistitelný důvod.

Dále soud zrušil dva paragrafy věnované Národnímu registru zdravotnických pracovníků. Norma například stanovovala, jaké údaje se v registru objeví, dále popisovala zacházení s daty a jejich poskytování.

A třetí změna týkající se zdravotnictví: Platnost takzvaného dříve vysloveného přání je nyní neomezená. Ústavní soud zrušil větu , podle níž jeho platnost činila jen pět let. Přání může pacient písemně učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče.

14:05 - Ústavní soud rozhodl o zrušení části vládních reforem. Mimo jiné končí veřejná služba v podobě prosazené od letošního roku exministrem Jaromírem Drábkem. Ten rozšířil povinnou veřejnou službu bez nároku na odměnu i na osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než dva měsíce.

Soud ale nezrušil všech 14 napadených zákonů jako celek - vládní koalice podle něj neporušila ústavu, když je uvedeným způsobem prosadila. Opozice totiž dostala dostatek prostoru pro seznámení se s návrhy zákonů i pro argumentaci proti jejich schválení. Zákony totiž nejdříve řádně schválili poslanci a poté senátoři, také napadnutému definitivnímu schválení ve sněmovně předcházela šestidenní debata.

13:58 - Na odpolední jednání přišlo více lidí než dopoledne, přítomen je také ombudsman. I z toho lze usuzovat, že soud dnes téměř jistě vyhlásí verdikt a rozhodnutí neodloží.

12:22 - Pro zrušení zákonů nebo jejich částí se musí vyslovit alespoň devět soudců. Ve hře jsou tak dvě varianty. Buď se soudci shodnou na zatím neznámém stanovisku, které připravil předseda soudu Rychetský, a verdikt vyhlásí. Nebo své rozhodnutí ještě odloží a budou se ještě dohadovat na přesných formulích či jednotlivých bodech.

12:17 - Jednání bylo přerušeno do 14 hodin. Na poradě teď budou soudci ladit své závěrečné stanovisko.

Připomeňte si schválené vládní reformy:

12:10 - Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková v závěrečné řeči uvedla, že dvanáct zákonů senátoři zamítli a dva vrátili s připomínkami. Senátoři podle ní poukazovali na to, že některé zákony nejsou v souladu s ústavou.

Poslanec Marek Benda z ODS, před soudem formálně zastupující Poslaneckou sněmovnu, zopakoval v závěrečné řeči, že podle něj nebyla opozice nijak poškozena.

11:55 - Politici čtou závěrečné řeči. Sociální demokrat Tejc zopakoval, že postup vlády i vládních poslanců byl špatný a přinesl chyby v zákonech. „Dnes vycházejí ve sbírce zákony, které opravují chyby zákonů, které chtějí sociální demokraté zrušit," uvedl Tejc. Podle něj opozice sice přistoupila k obstrukcím, šlo ale o věcnou kritiku předložených zákonů. A ani obstrukce by nemohla zabránit platnosti zákonů. „Šlo o omezení práva opozice. Jde o nebezpečný krok, jde o degradaci Parlamentu na hlasovací stroj," řekl Tejc.

11:42 - Soudci začali klást otázky, přihlásil se ale jenom jeden. Soudce Jan Musil se obrátil na Marka Bendu, který zastupuje vládu, respektive sněmovnu, aby mu vysvětlil postup sněmovny. Podle Bendy jde sice o postup nestandardní, ale vyvolaný předchozím postupem opozice (téměř týdenními obstrukcemi). „Šlo o to, aby většina nebyla terorizována menšinou. Musíme dbát i práva většiny," řekl Benda.

11:30 - Po hodině a půl Rychetský dokončil čtení všech návrhů a stanovisek, nyní se dostávají ke slovu politici. Ti ale nemají žádné návrhy na další dokazování.

11:28 - Sál zůstává poloprázdný, většinu lidí v sále tvoří novináři a zaměstnanci Ústavního soudu. Jednání sleduje i několik studentů.

11:18 - Rychetský přečetl také stanovisko veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského. Ombudsman s podobou veřejné služby nesouhlasí. Nejsou podle něj dána jasná pravidla, komu a jaká práce může být nabídnuta. Služba také postihuje lidi před důchodem nebo rodiče dětí.

11:15 - Exministr Drábek ve svém písemném vyjádření uvádí, že zákon o veřejné službě vycházel ze zkušeností měst a obcí a také ze zahraničí. „Být nezaměstnaný se nemá vyplácet," uvedl Drábek. Podle něj je v pořádku, že lidé nedostávají za veřejnou službu odměnu, protože odměnou je jim vyplacená dávka od státu. Drábek uvedl, že rozhodně nejde o nucené práce, protože veřejná služba není vymáhána pod podmínkou trestu (ve skutečnosti ale člověk, který ji bez vážného důvodu odmítne, přijde o výhodnější dávky - pozn. red.). Veřejná služba je podle Drábka účinným nástrojem v boji s krizí, a proto má opodstatnění.

11:10 - Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nyní čte vyjádření vládních politiků. Premiér Petr Nečas z ODS ve vyjádření tvrdí, že při projednávání zákonů byl dán dostatečný prostor pro vyjádření opozice.

11:00 - Rychetský už dvacet minut čte námitky opozičních poslanců vůči zdravotnickým zákonům týkající se registrace zdravotnických zařízení, úhrad za léky bez receptu, očkování dětí, pravidel oplodnění nebo možnosti změnit zdravotní pojišťovnu. ČSSD má námitky například vůči způsobu vedení zdravotnické dokumentace, kdy podle politiků nejsou dobře chráněna data lidí.

10:40 Sociálním demokratům se nelíbí úprava veřejné služby, kterou prosadil exministr Jaromír Drábek. Veřejná služba by měla být podle opozičních poslanců vykonávána jenom pro veřejné instituce, jako jsou obce a charitativní organizace, ne pro soukromé společnosti, jako to umožňuje přijatý zákon. Podle sociálních demokratů veřejná služba nadměrně zatěžuje lidi, za práci nedostávají žádnou odměnu. Od letošního roku se navíc rozšířila i pro krátkodobě nezaměstnané.

10:32 - Rychetský čte argumenty sociálních demokratů z jejich návrhu. Opozici se hrubě nelíbí způsob, jakým bylo 14 zákonů přijato. Vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných před rokem, aby ukončila téměř týdenní opoziční obstrukce, sloučila spolu nijak nesouvisející zákony  do jednoho balíku „Kromě Senátu selhaly všechny pojistky včetně předsedkyně Poslanecké sněmovny. Je to extrémní případ svévole většiny," čte Rychetský z návrhu poslanců. Sociální demokraté také připomínají, že vedení sněmovny tehdy na jednání o tom, jak obejít obstrukce, nepustilo místopředsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD.

10:20 - Pro zrušení zákonů se musí vyslovit devět soudců. Ústavní soud přitom není kompletní. Dnešního jednání se účastní dvanáct soudců, chybí Jiří Mucha. Už v březnu skončil mandát nynější senátorce Elišce Wagnerové. V červnu pak od soudu odešel František Duchoň. Žádný z kandidátů, které na jejich místa navrhoval prezident Václav Klaus, zatím nezískal důvěru senátorů.

10:13 - Ústavní soud udělil pokutu ve výši sto tisíc korun skupině komunistických poslanců v čele s Vojtěchem Filipem za to, že trvali na ústním jednání soudu, ale nyní na něj nepřišli. Je to velmi neobvyklý postup, soud pokuty většinou nedává. "Kdyby netrvala skupina poslanců na ústním jednání, mohli jsme už rozhodnout," uvedl Pavel Rychetský.

10:07 - Jednání začalo. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský začal číst návrh sociálních demokratů na zrušení zákonů. Vzhledem k tomu, že návrh má několik desítek stran, zabere jeho čtení podstatnou část jednání.

9:58 - Zájem o jednání je přímo v budově Ústavního soudu zatím poměrně malý. Když přitom v minulosti rozhodoval o reformách vlády Mirka Topolánka nebo "Julínkových" poplatcích, byl sál plný, dnes je poloprázdný.

9:52 - Veřejné jednání se dnes koná jen kvůli tomu, že to chtěli komunisté. Sociální demokraté i zástupci vládních stran totiž souhlasili s tím, že soud vyhlásí nález bez veřejného jednání - to ale kvůli nesouhlasu komunistů nejde. Zdá se ale, že jednání by nemuselo trvat až do večera. Je pravděpodobné, že soud dnes odpoledne vyhlásí svoje rozhodnutí.

9:50 - Sociální demokraty zastupuje v ústním veřejném jednání Jeroným Tejc, vládní většinu Marek Benda z ODS. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Ministryně Benešová se rozhodla podat kárnou žalobu na brněnskou soudkyni Bartošovou v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy