Vysoké Mýto/Praha - Zajeďte si do Vysokého Mýta, doporučují často zastánci stavění formou PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Od stoupenců dálnic "na leasing" to ale není nejšťastnější marketingový tip. Vysoké Mýto je totiž spíše příkladem zásadních sporů a limitů, kterým tato koncepce v českých podmínkách čelí.
Domov pro seniory ve Vysokém Mýtě je skutečně příklad, kde PPP v menším měřítku funguje ke spokojenosti všech. Pokud však jde o infrastrukturní stavby, je tahoun tamního projektu, starosta Miloslav Soušek, zásadně proti. A zdaleka není sám.
V bitvě argumentů o "soukromé" dálnice (podrobněji v rámečku na konci textu) tak létá jeden lepší příměr než druhý. Nechybí v nich záchod, kozy ani pytel.
Šance na velký PPP projekt na celostátní úrovni se znovu objevila koncem února. Ministr dopravy Pavel Dobeš schválil záměr postavit takto osmikilometrový úsek dálnice D3 u Bošilce za více než osm miliard. Začít stavět by se podle něj mohlo už napřesrok.
Historie neúspěšných pokusů
Historie neúspěšných pokusů o velké veřejné stavby formou PPP sahá v Česku až do poloviny 90. let, kdy se tak měl stavět odbavovací terminál na ruzyňském letišti. Posledními kapitolami jsou loňské zrušení projektu Ústřední vojenské nemocnice nebo nerealizovaná "superstrategie" exministra dopravy Víta Bárty.
Nečasova vláda si přesto dala podporu stavby dálnic formou PPP do programového prohlášení.
Když přijde na důvody, proč se na komunální úrovni PPP projektům daří a na státní ne, mají zastánci metody jasno.
"Je to vždycky konkrétní veřejná služba, je tam politická vůle, veřejná kontrola zespoda. Nejsou to tak velké částky, a tím pádem ani tak náročné projekty," vysvětluje předseda Asociace PPP Igor Snopek ze společnosti Skanska, proč se formou PPP podařilo postavit třeba vysokomýtský domov, plzeňský parkovací dům Rychtářka nebo oživit komunistická kasárna ve Velké Hleďsebi.
Připomeňte si, že spory kolem PPP dálnic řešili i na Slovensku
Stejně úspěšně jde prý stavět i dálnice. Nejčastější námitku o předražených stavbách (kilometr D3 vyjde na miliardu korun) odrážejí známým argumentem: kouzlo je v tom, že stát se o stavbu nemusí starat a na konci třeba třiceti let splátek dostane dálnici po generálce a jako novou.
"V ceně je zahrnuta nejen stavba, ale i údržba od uklízení sněhu po vynášení košů na odpočívadlech," vysvětluje předseda Asociace PPP Igor Snopek ze Skansky.
Platit za spláchnutí do tunelu? Díky, nechci
Proč ale nechat stavbu na soukromém konsorciu, když by si na ni stát mohl půjčit levněji na finančních trzích? Podle Snopka si erár může i u komerčních bank vyjednat natolik dobré podmínky, že se mu za tu cenu vyplatí zbavit se na desítky let starostí s dálnicí.
Starosta Vysokého Mýta, kde se PPP osvědčilo, je však skeptický. Z principu.
"Co uděláte, když postavíte dům a chybí vám peníze? Půjčíte si, nebo zmenšíte projekt?" glosuje Miloslav Soušek stav českých veřejných financí ve vztahu k dopravní infrastruktuře. "Anebo dáte nějaké firmě zakázku, ať vám postaví záchod, a vy jí budete platit za každé spláchnutí? Já to tedy neudělám," říká rozhodně.
Příměr není tak úplně od věci. Když kolem Vysokého Mýta kroužila Veolia, aby skoupila akcie tamních vodovodů a kanalizací, Soušek rezolutně odmítl.
Prohlédněte si nenaplněnou vizi Ústřední vojenské nemocnice
"Síťové, strategické nebo, chcete-li, monopolní služby by se měly hlídat. Kde je poskytovatelů víc, tam klidně můžeme pustit soukromý kapitál," neváhá bývalý vývojář a technický náměstek ČKD a po čtyři roky také poslanec ČSSD.
Podle něj by PPP projekty v dálnicích "otevřely Pandořinu skříňku" mýtných budek na určitých úsecích dálnic, znamenaly by "předzvěst konce vlivu státu na dopravní infrastrukturu" a dokonce "legalizaci nějakého dalšího tunelu."
Stát chce byt, na který nemá. A nechce čekat
Co je PPP?
- PPP je zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnerships) a ve světě se běžně používá.
- PPP projekty využívají zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb. Pro uskutečnění PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost.
- Například na Slovensku staví 52 kilometrů rychlostní silnice R1 za 1,7 miliardy eur konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika. Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
- Pro stát je to způsob, jak postavit nákladnou infrastrukturu, aniž by musel okamžitě vyplatit velkou sumu. Pro investora zase atraktivní forma bezpečné investice se solidní návratností.
- Ďábel je ale skrytý v detailech a například Slovensko nakonec plán stavby dálnice D1 formou PPP pro nevýhodnost zrušilo.
"Vykašleme se na PPP projekty - nevěřím, že je zvládneme transparentně a že v konečném důsledku stát ušetří. Zapracujme raději na transparentnosti veřejných zakázek," řekl Aktuálně.cz před rokem také ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Asociace PPP to samozřejmě odmítá a proti "záchodovému" přirovnání nabízí vlastní.
"Představte si, že jste začínající podnikatel. Máte milion, ale potřebujete dva. Kde je vezmete?" ilustruje Igor Snopek z Asociace PPP prospěšnost kombinace veřejného a soukromého kapitálu. Nepopírá přitom, že jde o dluh, který se bude muset splácet. A to navzdory tomu, že se nepromítá do dluhové statistiky EU, a nezkazí tudíž státu plnění maastrichtských kritérií.
"Dopad na HDP je stejný, jako když stát staví ve vlastní režii. Jde ale o to, jestli mít tu službu teď, nebo později. Je to jako s pořízením bytu," nabízí další příměr autor studie o vlivu PPP projektů na HDP z brněnského VUT Jan Ostřížek.
Plný Pytel Problémů
PPP stavby v dopravní infrastruktuře však na základě empirických dat odmítá také bývalý člen vládního poradního týmu ekonomů NERV, dnes člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. A do sbírky nabízí hned dva příměry.
Nejdřív se prý zdálo, že PPP je způsob, jak nakrmit vlka a zachovat kozy - neboli že stát dostane službu, aniž se příliš zadluží. Evropská investiční banka ale po 20 letech projektů, které sama pomáhala platit, zjistila, že "vlk se sice nažral, ale celé stádo koz je fuč," píše Lízal ve svém článku z listopadu 2010.
Zkušenosti Evropské investiční banky totiž ukázaly, že dopravní PPP stavby jsou o čtvrtinu předražené. Jen právní služby kolem složitých kontraktů prodražují projekty o 10 %, vyšší je také riziková přirážka, kterou si soukromý sektor smluvně kryje záda. Praxe navíc ukázala, že koncesionářské smlouvy jsou vždy otevřené různým dodatkům, a stát se tak navzdory slibům z rizik nikdy úplně nevyváže.
Sečteno podtrženo, zkušenosti Evropské investiční banky ukázaly, že PPP dálnice zvyšují mandatorní výdaje státu. "Jak empirický, tak teoretický výzkum ukazuje, že výstavba silnic, tunelů či železnice je přesně ten typ, na který je PPP nevhodné," shrnuje Lízal. PPP je tak podle něj spíš "Plný Pytel Problémů."
