Vysoké Mýto - Po mnoha letech opakovaných odkladů je ten projekt znovu ve hře: Osm kilometrů dálnice D3 u Bošilce na Českobudějovicku se podle plánů ministerstva dopravy postaví za 8,3 miliardy metodou PPP neboli partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.
Cena - miliarda korun za kilometr dálnice - je o půl miliardy nižší, než za kolik vycházel kilometr PPP dálnice exministru Vítu Bártovi.
Celkem 30 let, po něž má stát platit více než čtvrtmiliardové roční splátky, však přesto vede k obavám o další předražené zakázce. Zvláště po zkušenostech s jiným PPP projektem, týkajícím se Ústřední vojenské nemocnice.
Na regionální úrovni přitom spolupráce veřejného a soukromého sektoru už několik let úspěšně probíhá.
Například ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku už rok funguje jeden ne zrovna malý, pro široké okolí velmi důležitý a přitom pro město relativně levný PPP projekt, jehož provoz tamní radnici nestojí ani korunu. Je jím domov pro seniory za 160 milionů.
I jeho fungování však nepřímo hradí stát řádově desítkami milionů korun ročně. Ty totiž formou zákonných příspěvků a dotací putují soukromé firmě, která domov provozuje. Podle tamního starosty je ale mezi PPP projekty ve službách a infrastruktuře zásadní rozdíl.
Nula od nuly pošla
"Vyhrála nabídka nula od nuly pojde," shrnuje v kostce výsledek koncesního řízení František Eliáš, vedoucí územního odboru a regionálního rozvoje.
"Radnice v podmínkách stanovila, že bude koncesionáři platit pět milionů ročně služebného. My jsme zase nabídli, že městu budeme platit pět milionů ročně nájem," vysvětluje Irena Lavická, ředitelka vítězné společnosti Ledax, proč dnes město na provoz nedoplácí.
Podívejte se, jak se stavěla PPP dálnice R1 na Slovensku
Nový domov pro sto seniorů ze širokého okolí slouží od roku 2011. Na jeho stavbu dalo Vysoké Mýto ze svého 52,5 milionu, dalších zhruba deset stálo vybavení. Celkem 97,5 milionu dostalo město státní dotaci.
Provozovatel Ledax je jednou z firem českobudějovické akciovky DfK Group, která se zabývá většinou právě poskytováním komunitních služeb. Koncesní smlouva s Ledaxem je uzavřena na deset let, po kterých městskou pokladnu domov nebude stát žádné další náklady.
Firma si pronajala funkce státu
Provoz domova přitom rozhodně zadarmo není. První "záběhový" rok přišel zhruba na 25 milionů. Až bude domov plně obsazený, bude to ještě víc.
Soukromá společnost má však obživu jistou. Provozní náklady domova totiž hradí z nájmu od klientů stanoveného zákonem o sociálních službách maximálně na 360 korun na osobu a den. V tom je zahrnuto i pět jídel denně.
Připomeňte si zrušený PPP projekt Ústřední vojenské nemocnice
Další peníze firmě plynou ze zákonem daných příspěvků na péči, ze zdravotních pojišťoven a z příspěvků ministerstva práce a sociálních věcí na dorovnání nájmu pro lidi s nízkými důchody. Nějaká ta koruna také přijde z obědů, které místní nová a velká kuchyně vaří pro vysokomýtskou nemocnici.
"V dubnu tu budeme rok. Jsme tady spokojení nadmíru," pochvaluje si Zdeněk Rákosník na balkóně s výhledem na nový parčík osázený mladými stromy. V malém dvoulůžkovém apartmánku tady bydlí se svou manželkou, která šla zrovna nakoupit. V domově je plno různých dílen a společenských místností, o zázemí pro zdravotní péči a rehabilitace nemluvě.
Ve službách PPP funguje
Co je PPP?
- PPP je zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnerships) a ve světě se běžně používá.
- PPP projekty využívají zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb. Pro uskutečnění PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost.
- Například na Slovensku staví 52 kilometrů rychlostní silnice R1 za 1,7 miliardy eur konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika. Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
- Pro stát je to způsob, jak postavit nákladnou infrastrukturu, aniž by musel okamžitě vyplatit velkou sumu. Pro investora zase atraktivní forma bezpečné investice se solidní návratností.
- Ďábel je ale skrytý v detailech a například Slovensko nakonec plán stavby dálnice D1 formou PPP pro nevýhodnost zrušilo.
"Služby pro občany jsou příklad, kde se PPP přímo nabízí. A tohle je důkaz, že to funguje," tvrdí v ředitelně domova energický starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek, bývalý vývojář a technický náměstek ČKD a čtyři roky poslanec za ČSSD.
PPP je v Česku velmi diskutovanou metodou staveb. Představují totiž způsob, jak zapojit soukromý kapitál do projektů, které veřejný sektor potřebuje, ale nemá na ně zrovna peníze.
Zatímco na Slovensku postavili formou PPP dálnici R1, v Česku zatím žádný větší projekt realizován nebyl.
Od toho zatím největšího, shodou okolností také ve službách - Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích -, vloni v srpnu kabinet Petra Nečase odstoupil. Důvodem byly mimo jiné i pochyby o ceně. Ministerstvo obrany by totiž konsorciu muselo splácet stovky milionů korun ročně.
V liniových infrastrukturních stavbách se pokusil zavést princip PPP bývalý ministr dopravy Vít Bárta ve své "superstrategii", nakonec z toho ale sešlo. Koncem letošního února jeho plán v mnohem skromnějším měřítku oživil ministr dopravy Pavel Dobeš, když se rozhodl postavit zmíněný osmikilometrový úsek D3.
Starosta: V infrastruktuře PPP nemá logiku
D3 by se podle mluvčího Jakuba Žižky mohla začít stavět už roku 2013, hotova by mohla být roku 2016. Peníze na splátky půjdou z mýtného. Po třiceti letech splátek předá státu koncesionář dálnici po generální opravě ve stavu, v jakém byla po dostavbě.
"Nutnou podmínkou je souhlas vlády, který čekáme v nejbližších měsících," tvrdí mluvčí ministerstva dopravy. Momentálně se čeká na vyjádření ekonomických ministrů. Závazek podpořit financování nových silnic formou PPP projektů stojí i v programovém prohlášení Nečasovy vlády.
Starosta Vysokého Mýta, kde se PPP tolik osvědčilo, je však k tomuto způsobu výstavby v dopravní infrastruktuře a u projektů strategického významu velmi skeptický.
"V dopravě to nemá logiku. Infrastruktura má zůstat v rukou státu a měst," tvrdí starosta. Podobný názor má i někdejší člen NERV Lubomír Lízal, dnes člen bankovní rady ČNB. Asociace PPP v čele s Igorem Snopkem ze společnosti Skanska se naopak domnívá, že pro stát můžou být PPP dálnice výhodné.
