Praha - Převzetí sKarty bude od letošního října povinné přímo ze zákona. Předpokládá to novela, jejíž návrh dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke zpřísnění dojde navzdory tomu, že úřad prezentuje chystané změny jako posun ke vstřícnější tváři sKarty.
Potvrdil se tak záměr, na který online deník Aktuálně.cz upozorňoval už od loňského podzimu, kdy nová ministryně Ludmila Müllerová z TOP 09 reagovala na sílící kritiku projektu nejen ze strany opozice, ombudsmana či občanských sdružení, ale také od koaličních partnerů.
Povinnost příjemců sociálních dávek převzít sKartu dosud ze zákona přímo nevyplývala, ačkoliv jim to ministerstvo prostřednictvím úřadů práce tvrdilo například na výzvách k jejímu převzetí.
„Kdo si kartu nepřevezme do šesti měsíců od výzvy z úřadu práce a nedoloží objektivní důvody k takovému jednání, mohly by mu být dávky či podpory pozastaveny," říká nyní k dopadům chystané novely mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Ministerstvo namítá, že povinné bude pouze využití identifikační funkce sKarty. Ani v dokončeném návrhu ale nijak neupřesňuje, co tato funkce vlastně obnáší a v čem je pro stát nebo občany natolik důležitá, že kvůli ní investuje další miliony korun.
Jak totiž v lednu upozornilo Aktuálně.cz, úřady práce budou muset nakoupit například čtečky sKaret, aby je mohly začít přijímat jako průkazky. Identifikační funkce podle dostupných informací nepovede ani k podstatnému urychlení jednání na úřadech. Prakticky stejnou funkci navíc umožňuje jiný doklad, do jehož zavedení nedávno stát investoval - elektronický občanský průkaz.
Jedinému skutečnému zmírnění dosavadních pravidel, které ministerstvo v novele navrhuje, se přitom brání Česká spořitelna jako dodavatel karet. Ta nechce, aby skončila dosavadní nutnost používat její virtuální účty jako mezistupeň i pro případy, kdy lidé nevyužívají platební funkci sKarty a nechávají si zasílat dávky rovnou na účet v jiné bance.
Za ztrátu lidé zaplatí 240 korun
Ačkoliv téměř devadesát procent majitelů sKaret nevyužívá její platební funkci, počítá ministerstvo s tím, že i pouhá „průkazka" pro identifikační účely bude mít podobu bankovní karty vydávané Českou spořitelnou, byť s neaktivovanou platební funkcí.
Po případné ztrátě nechtěného a prakticky nepotřebného dokladu budou muset lidé zaplatit České spořitelně 240 korun. To je sice stanoveno už od začátku kontroverzního projektu, ministerstvo však nyní navrhuje doplnit tuto povinnost přímo do zákona.
Povinnost oznámit to bez zbytečného odkladu úřadu práce a uhradit náklady spojené s vydáním nové sKarty se přitom má týkat nejen její ztráty, poškození či zničení, ale (podle navrhované formulace) také nezaviněného odcizení.
Využití chybí, přesto hrozí sankce
Využití identifikační funkce, na níž ministerstvo trvá, stojí v cestě zásadní překážka. Ani jedna ze zhruba 230 poboček úřadu práce totiž není vybavena potřebnou čtečkou karet. Online deníku Aktuálně.cz to v lednu potvrdil i první náměstek ministryně Jan Vitula.
Nákup čteček a jejich zapojení do systému přitom není součástí smlouvy s Českou spořitelnou, ačkoliv exministr Jaromír Drábek a jeho bývalý první náměstek Vladimír Šiška tvrdili, že stát nezaplatí za zavedení a provoz sociálních karet ani korunu navíc.
Ministerstvo nedokáže upřesnit, kolik čteček musí pořídit, aby byly k dispozici na každé "přepážce", ani jaká je jejich odhadovaná cena. Navzdory slevám, které lze obvykle pořídit při centrálním nákupu, navíc plánuje jejich postupné pořízení jednotlivými regionálními pracovišti.
Jako prakticky zbytečná nebo přinejmenším duplicitní se podle dostupných informací ukazuje i další zvažovaná funkce sKarty, o níž se dosud příliš nemluvilo - podle Vituly půjde o "podpisový certifikát, který bude mimo jiné využit pro podávání formulářů a dalších podání na úřadu práce" (podrobněji zde).
Přesto ministerstvo navrhuje napravit dosavadní mezeru v zákoně a výslovně doplnit povinnost převzít si sKartu do šesti měsíců od výzvy. „Kdo nedoloží objektivní důvody k takovému jednání, mohly by mu být dávky či podpory pozastaveny," říká mluvčí Filipová.
Podle ministerstva by taková sankce hrozila pro obecné „nesplnění zákonné povinnosti", ačkoliv přímo pozastavení dávek jako důsledek nepřevzetí karty výslovně neuvádí ani návrh novely. Ten zmiňuje pouze převzetí kvůli „identifikaci v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí", nikoliv tedy jako podmínku pro samotnou výplatu dávek.
Psali jsme podrobněji
- Zjištění: sKarta není zdarma, stát zaplatí zbytečnosti
- Pravda o úřadech práce. Lidé jsou jako štvaná zvěř
- Poslanci zfušovali přílepek a sKartě hrozí další blamáž
- Tajný přílepek pomohl. Přes sKartu půjde i podpora
- Tajný přílepek rozhodne o sKartě. Je v zákoně o dětech
- Drábkův nesplněný slib. Složenkou už dávky nedostanete
- Dostanete nový občanský průkaz. K němu i čip za 500 Kč
- Složenkou už dávky nepřijdou? Další chaos kolem reformy
- Nová karta na dávky má problém. Její adresu má drogerie
Spořitelna trvá na povinném účtu
Jediné skutečně výrazné zmírnění dosavadních pravidel, které ministerstvo v novele navrhuje, se týká povinných, byť v zásadě bezplatných virtuálních účtů u České spořitelny. Ty nyní slouží jako mezistupeň pro přeposílání dávek i v případě, že lidé nechtějí s sKartou platit v obchodě ani vybírat si hotovost v bankomatu a trvají na zasílání dávek na běžný účet v jiné bance nebo složenkou.
Ministerstvo teď navrhuje, aby lidem mohlo posílat dávky na účet v jejich bance opět přímo, tedy bez využití mezistupně v České spořitelně. Nestali by se tedy automaticky klienty České spořitelny jako dosud. Speciální účet k sKartě by si lidé zřídili jen tehdy, když jej budou opravdu chtít a podepíší všeobecné obchodní podmínky.
Lidé, kteří už dostávají dávky na účet k sKartě, by podle návrhu mohli požádat úřad práce o změnu vyplácení a z nedobrovolného vztahu s Českou spořitelnou by se tak vyvázali.
Proti této změně se však důrazně postavila Česká spořitelna. Podle ní by takové řešení „zásadním způsobem omezilo původní záměr". Současně uznává, že „účast banky na projektu by tímto objektivně ztratila smysl".
Česká spořitelna má navíc "důvodné obavy", že by navrhované změny mohly vést k tomu, že její účast v projektu bude v rozporu se zákonem. „Rolí banky může být v daném projektu primárně zprostředkování platebního styku," uvedla spořitelna v oficiální reakci na chystanou novelu.
Zmírnění? Kdepak, žádné skutečné změny
Většinu dalších navrhovaných změn sice ministerstvo prezentuje jako zmírnění dosavadních pravidel a krok ke vstřícnější podobě sKarty, ve skutečnosti ale nejde o zásadní posun.
Novela má například umožnit zasílání dávek i formou poštovních poukázek („složenek"), pokud si poplatek za jejich využití uhradí sám příjemce. Dosud tyto náklady platil stát. Tato změna je ale jen opožděným naplněním slibu, který dali Drábek se Šiškou hned na začátku projektu. Stát nadále zaplatí poštovné jen lidem, u nichž je k doručování složenkou objektivní důvod.
Žádnou změnou pak není dobrovolné využití platební funkce sKarty. Na tomto principu totiž projekt fungoval už od počátku - prakticky nikdo nemusel povinně sKartou platit ani vybírat z bankomatu (výjimkou byli - a zůstanou - jen úředníky vybraní příjemci dávek v hmotné nouzi, u nichž hrozí jejich zneužívání).
Novela má také legalizovat předávání osobních údajů o příjemcích dávek soukromému subjektu, tedy České spořitelně. Dosavadní stav byl podle Úřadu pro ochranu osobních údajů protizákonný a ministerstvo za něj má dostat pokutu. Čas na dodatečnou nápravu - bez dopadu na udělení pokuty - stanovil úřad ministerstvu právě do konce června. Tato část novely má proto podle návrhu začít platit od 30. června, zbytek až od 1. října oproti původně avizovanému začátku května.
Projekt má zpoždění
Projekt takzvané sociální karty měl původně odstartovat už v lednu 2012. Kvůli přezkoumávání zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a nedostatečné přípravě ze strany ministerstva ji však úřady práce začaly vydávat prakticky až od začátku září.
Podle harmonogramu ze září 2012 měly úřady práce vydat karty pro všechny příjemce nepojistných sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti a pro zdravotně postižené - celkem zhruba 900 tisíc lidí.
Zejména kvůli organizačním komplikacím na úřadech i sílící kritice projektu však úřady předaly do konce letošního února jen 255 tisíc karet, dalších zhruba 100 tisíc čeká na převzetí (počet odmítnutých či jen nevyzvednutých karet roste úměrně kritice a zjištění, že za odmítnutí zatím nehrozí pozastavení dávek).
Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje při výplatě dávek (hlavně za složenky, poštovné a práci s hotovostí na úřadech) a omezit zneužívání dávek (to ale nakonec karty v praxi zatím nedokážou).
Kritika i v koalici
Ministerský návrh novely nyní míří do připomínkového řízení, ještě na jaře by o něm měla jednat vláda. K projektu přitom mají výhrady i koaliční partneři, ačkoliv právě vládní poslanci v minulosti hlasovali pro všechny zákony zavádějící či rozšiřující projekt sKaret v současné podobě.
Ministerstvo je přitom vázáno smlouvou, kterou jeho předchozí vedení uzavřelo s Českou spořitelnou. Ta úřadu zakazuje jakékoliv kroky směřující k omezení nebo zrušení projektu bez souhlasu banky. Na druhou stranu výslovně stanoví, že po případné změně zákona nebo rozhodnutí soudu se příslušná část smlouvy stává automaticky neplatnou.
A perlička na závěr. V povinném posuzování možných dopadů změn najdeme i následující ministerskou podporu využívání této bankovní karty: "Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné zásadní dopady na spotřebitele. Naopak umožní příjemcům dávek používat přiznané nároky moderním způsobem při nákupu zboží a služeb prostřednictvím platební funkce sKarty," uvádí důvodová zpráva k novele.
Chcete včasné a praktické zprávy pro vaši peněženku?
Přidejte si nás na Facebook!
