Průlom: Stát ručí za notáře, zaplatí za falešné smlouvy

Tomáš Fránek
20. 3. 2012 12:10
Ústavní soud se zastal muže, který měl koupit dům od podvodníka
Foto: Jan Langer

Brno - Státu hrozí, že bude platit odškodnění lidem, kteří u notářů na základě padělaných dokladů a smluv při nákupu nebo prodeji domů naletí podvodníkům.

Ústavní soud se totiž zastal Zdeňka Klausnera. Ten chce na státu vysoudit 1,78 milionu korun za to, že byl na základě padělané plné moci a notářského schválení připravený o dům, který chtěl koupit.

To, že stát přenesl pravomoci na soukromníky, tedy notáře, totiž nemůže být podle ústavních soudců důvodem, aby se stát v případě podvodů zbavil veškeré odpovědnosti a tvářil se, že za nic nemůže.

Je tu změna

Dosavadní praxe přitom byla opačná a podvedení lidé nárok na odškodnění neměli. Podle verdiktu Nejvyššího soudu, kterým se posuzování takových případů řídilo, nebyla chyba notáře a státu, pokud byl obchod uzavřen na základě padělaných smluv nebo dokladů.

Na to doplatil také Zdeněk Klausner. Ten si v roce 1999 na základě novinového inzerátu vyhlédl dům ve středních Čechách. A u notáře uzavřel kupní smlouvu  na 1,8 milionu s mužem, který vystupoval jako zplnomocněnec prodávajících. Součástí smlouvy byla i plná moc s ověřenými podpisy, ta se ale nakonec ukázala zfalšovaná, majitelé domu o jeho prodeji nic nevěděli.

Čtěte také

U notáře, který potvrdil pravost listin, předal Zdeněk Klausner zálohu ve výši 50 tisíc korun, zbytek peněz složil do úschovy u notáře. Ten pak peníze vydal podvodníkovi.

Soudy ale v roce 2000 rozhodly, že nemovitost nadále patří původním vlastníkům, protože notářský zápis je neplatný. Dva lidé si kvůli tomu později vyslechli rozsudek u trestního soudu a soud jim nařídil peníze podvedenému muži vrátit.

Zdeněk Klausner se s tím  ale nespokojil a zažaloval stát za to, že nedokáže takovým obchodům a podvodům zabránit. Neuspěl, soudy se dovolaly na názor znalce, podle něhož byl padělek jen těžko rozeznatelný a notář nijak nechyboval.

Stát není neviňátko

Klausner se ale obrátil na Ústavní soud. "Stát má a musí zajistit, aby jeho orgány, tedy i notáři, byly dostatečně technicky zajištěny tak, aby k takovýmto podvodům nemohlo docházet; pokud k nim dojde, nemůže to jít k tíži podvedených lidí," uvedl ve stížnosti.

Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou jeho argumenty uznal.

Stát se podle ústavních soudců nemůže v těchto případech zbavit své odpovědnosti. "Současná obecná tendence, spočívající v  přenášení množství pravomocí spadajících do výkonu veřejné moci na subjekty nestátního charakteru, nemůže být důvodem pro to, aby se stát zcela zbavoval objektivní odpovědnosti za jejich činnost," rozhodli ústavní soudci.

"Pokud notář při sepsání notářského zápisu o právním úkonu nezkoumá pravost jemu předkládané plné moci, popřípadě pokud akceptuje neúplnou, nesprávnou či falešnou plnou  moc, dopustí se nesprávného úředního postupu," rozhodli ústavní soudci a nařídili nové projednání případu.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů vyhráli v Nižním Novgorodu

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů zvládli zápas o druhé místo v tabulce skupiny C a v Nižním Novgorodu vyhráli 82:73. Středočeský celek zvítězil počtvrté z dosavadních pěti kol, jeho jedinou ztrátou je porážka s úřadujícími vicemistry z Tenerife.

Nymburk i domácí vstoupili do zápasu se shodnou bilancí tři výhry a jedna porážka, kterou oběma dnešním soupeřům připravilo Tenerife. Středočeši s vítězem Ligy mistrů z roku 2017 v minulém kole prohráli 68:78, Nižnij Novgorod španělskému celku podlehl 67:81.

před 50 minutami

Rusko vyplatilo členkám Pussy Riot odškodnění za nezákonné věznění

Rusko vyplatilo třem členkám známé punkové skupiny Pussy Riot částku 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o které loni v prosinci rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Novinářům to v Moskvě oznámil člen skupiny Pjotr Verzilov. Ruské soudy podle ESLP porušily práva odsouzených a evropské úmluvy při verdiktu o skandálním koncertu v moskevském chrámu v roce 2012.

Pět členek Pussy Riot tehdy uspořádalo v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu na protest proti podpoře církve Vladimiru Putinovi před prezidentskými volbami v březnu 2012. Tři účastnice moskevský soud poslal na dva roky za mříže. Jekatěrině Samucevičové později trest změnil na podmínku. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová vyšly na svobodu v březnu 2014 na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy