Brno - Státu hrozí, že bude platit odškodnění lidem, kteří u notářů na základě padělaných dokladů a smluv při nákupu nebo prodeji domů naletí podvodníkům.
Ústavní soud se totiž zastal Zdeňka Klausnera. Ten chce na státu vysoudit 1,78 milionu korun za to, že byl na základě padělané plné moci a notářského schválení připravený o dům, který chtěl koupit.
To, že stát přenesl pravomoci na soukromníky, tedy notáře, totiž nemůže být podle ústavních soudců důvodem, aby se stát v případě podvodů zbavil veškeré odpovědnosti a tvářil se, že za nic nemůže.
Je tu změna
Dosavadní praxe přitom byla opačná a podvedení lidé nárok na odškodnění neměli. Podle verdiktu Nejvyššího soudu, kterým se posuzování takových případů řídilo, nebyla chyba notáře a státu, pokud byl obchod uzavřen na základě padělaných smluv nebo dokladů.
Na to doplatil také Zdeněk Klausner. Ten si v roce 1999 na základě novinového inzerátu vyhlédl dům ve středních Čechách. A u notáře uzavřel kupní smlouvu na 1,8 milionu s mužem, který vystupoval jako zplnomocněnec prodávajících. Součástí smlouvy byla i plná moc s ověřenými podpisy, ta se ale nakonec ukázala zfalšovaná, majitelé domu o jeho prodeji nic nevěděli.
Čtěte také
- Černá stavba se nepromlčí. Musí se zbourat i po letech
- Falešná občanka stačí, notář neručí za schválený obchod
- Majitelé domů dál chtějí výpovědi bez udání důvodu
- Dům v kabátu či pod silnicí. Nejlepší vtipy architektů
- Byt jako past pro seniory. Podívejte se, jak z ní ven
U notáře, který potvrdil pravost listin, předal Zdeněk Klausner zálohu ve výši 50 tisíc korun, zbytek peněz složil do úschovy u notáře. Ten pak peníze vydal podvodníkovi.
Soudy ale v roce 2000 rozhodly, že nemovitost nadále patří původním vlastníkům, protože notářský zápis je neplatný. Dva lidé si kvůli tomu později vyslechli rozsudek u trestního soudu a soud jim nařídil peníze podvedenému muži vrátit.
Zdeněk Klausner se s tím ale nespokojil a zažaloval stát za to, že nedokáže takovým obchodům a podvodům zabránit. Neuspěl, soudy se dovolaly na názor znalce, podle něhož byl padělek jen těžko rozeznatelný a notář nijak nechyboval.
Stát není neviňátko
Klausner se ale obrátil na Ústavní soud. "Stát má a musí zajistit, aby jeho orgány, tedy i notáři, byly dostatečně technicky zajištěny tak, aby k takovýmto podvodům nemohlo docházet; pokud k nim dojde, nemůže to jít k tíži podvedených lidí," uvedl ve stížnosti.
Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou jeho argumenty uznal.
Stát se podle ústavních soudců nemůže v těchto případech zbavit své odpovědnosti. "Současná obecná tendence, spočívající v přenášení množství pravomocí spadajících do výkonu veřejné moci na subjekty nestátního charakteru, nemůže být důvodem pro to, aby se stát zcela zbavoval objektivní odpovědnosti za jejich činnost," rozhodli ústavní soudci.
"Pokud notář při sepsání notářského zápisu o právním úkonu nezkoumá pravost jemu předkládané plné moci, popřípadě pokud akceptuje neúplnou, nesprávnou či falešnou plnou moc, dopustí se nesprávného úředního postupu," rozhodli ústavní soudci a nařídili nové projednání případu.
