Brno - Policie má právo měřit rychlost všemi dostupnými přístroji, které splňují technické parametry - včetně digitálních rychloměrů. Ústavní soud tímto konstatováním vzal řidiči, který se po dálnici proháněl rychlostí bezmála 200 km/h, poslední možnost, jak se vyhnout trestu.
Soudci definitivně odmítli návrh zmíněného řidiče na zrušení části zákona, který upravuje měření rychlosti na silnicích. Muži, potrestanému později pokutou osm tisíc korun a osmiměsíčním zákazem řízení, naměřili policisté nepřiměřenou rychlost digitálním rychloměrem umístěným v policejním voze. A právě na tom postavil svou stížnost proti zákonu.
Řidič si stěžoval
Stížnosti řidiče proti udělení pokuty postupně odmítl Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud.
Řidič proto poslal podání na Ústavní soud, ve kterém upozorňoval, že měření nebylo přesné. Navíc policisté při jeho sledování jeli příliš rychle, a porušili tak zákon. Ve stížnosti uvedl, že není první, kdo se cítí postupem policie při měření rychlosti poškozený.
Soudy se spory řidičů a policie nezabývají poprvé, o to je verdikt Ústavního soudu důležitější.
Krajský soud v Ostravě už dříve precedenčně rozhodl o případu jiného motoristy, který jel 130 km/h přes Ostravu, ve prospěch policie, která řidiče změřila rychloměrem umístěným v autě. Podle soudců je na policii, jakou formu měření zvolí, a to na základě vyhodnocení situace přímo na místě. A měření kontroly rychlosti patří mezi ty úkony, při kterých policie může překračovat rychlost.
"Došlo tak k legitimizaci postupu police při měření rychlosti, který není žádným předpisem upraven. Není postačující oprávnění policie k měření rychlosti, ale zákonodárce měl povinnost určit meze tohoto oprávnění, tedy konkrétní technickou formu měření rychlosti," uvedl řidič ve své stížnosti.
Řidič chtěl po ústavních soudcích, aby zrušili jeho trest a zároveň také zrušili část zákona o silničním provozu a větu "za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel."
Stačí technické normy
Senát Ústavního soudu vedený soudkyní Michaelou Židlickou ale stížnost i návrh na zrušení části zákona odmítl.
Podle soudců zákony nemohou vysvětlovat a povolovat všechny možnosti, které třeba právě provoz na silnicích přináší. A existují další technické normy a nařízení, které měření rychlosti doplňují. Proto nemusí být v zákoně o silničním provozu přímo uvedeno, jaké přístroje má policie používat.
"Pokud tedy řidič založil tvrzení o protiprávnosti postupu správních orgánů a správních soudů na absenci způsobu měření rychlosti v zákoně o silničním provozu, Ústavní soud s takovým tvrzením souhlasit nemůže. Napadené ustanovení zákona opravňuje policii, respektive obecní policii k měření rychlosti pro účely zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích," rozhodli soudci.
Podle soudců je to, jaké přístroje policie při měření používá, otázka čistě technická a ne právní. Soudci uvedli, že je postačující povinnost používat měřicí přístroje pracující s veličinami a jejich jednotkami vyplývající ze zákona o metrologii.
