Praha – Největší dovednosti a znalosti mají obyvatelé skandinávských zemí a Japonska. Ukázal to průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje ekonomicky nejvýznamnější země světa uplatňující tržní ekonomiku a demokracii.

Průzkumu se zúčastnil vzorek obyvatel ve věku 16 až 65 let. Jeho první část zahrnující 24 regionů proběhla už v letech 2011 a 2012, druhou část zahrnující dalších devět zemí zveřejnila OECD nyní spolu s celkovými výsledky.

Česká republika dosáhla nadprůměrných výsledků ve dvou ze tří zkoumaných oblastí. Celkově nejhůře na tom jsou Chile, Turecko, Španělsko či Itálie.

Ve čtenářské gramotnosti, kdy se zkoumala čtenářská dovednost jako porozumění a zpracování informací v textu, skončilo Česko společně se Slovenskem na 11. až 12. místě z 34 zemí či regionů (některé členské státy OECD v průzkumu chybějí, naopak „navíc“ jsou třeba data z Ruska, Litvy nebo Kypru). Nejlépe dopadly Japonsko a Finsko.

V matematice (numerické gramotnosti) skončila Česká republika – opět společně se Slovenskem – na 8. až 9. místě z 34 hodnocených. Zkoumaly se dovednosti zahrnující řešení a interpretaci matematických úloh nebo využívání matematických nástrojů v reálném životě. I zde se nejlépe umístilo Japonsko před Finskem.

Hůře dopadla Česká republika v oblasti nazvané Řešení problémů v prostředí informačních technologií. Patří jí 14. místo mezi 29 hodnocenými regiony. Zkoumala se schopnost využívat digitálních technologií k vyhledávání informací. Například problém s počítačovou myší či s vyhledáním na internetu má 2,2 procenta dospělých Čechů.

Podle OECD se potvrdilo, že výše mzdy a uplatnění na trhu práce závisí na těchto dovednostech. Lidé s lepšími výsledky jsou také obvykle zdravější, více důvěřují ostatním lidem a aktivněji se zapojují do veřejného dění.

Také se ukázalo, že mezi dospělými je značný nesoulad mezi dovednostmi, kvalifikací a dosaženým vzděláním. Například v Chile okolo 10 procent pracovníků dosáhlo nižší úrovně ve čtenářských dovednostech, než kolik vyžaduje jejich zaměstnání. Oproti tomu na Novém Zélandu jsou to pouze čtyři procenta pracovníků.

V průměru 40 procent lidí v rámci OECD pracuje v jiném oboru, než který vystudovali. V České republice je to lehce pod 40 procent a ve Velké Británii okolo 50 procent. Nicméně vliv tohoto faktoru na výši mzdy se neprokázal.