reklama
 
 

Ceny v eurozóně opět rostou. K říjnové inflaci přispěla hlavně dražší zelenina

16. 11. 2015 12:13
Meziročně se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily o 0,1 procenta, v celé osmadvacítce stagnovaly. K mírné inflaci v měnové unii přispělo hlavně zdražování zeleniny a služeb v restauracích či kavárnách, dále naopak klesají ceny pohonných hmot, topného oleje a plynu.

Brusel - Eurozóna se v říjnu vrátila k mírné inflaci. Podle pondělních dat Eurostatu se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 0,1 procenta. V celé Evropské unii byly na nule, zatímco v září - podobně jako ve skupině zemí platících eurem - klesaly o 0,1 procenta.

Nyní k růstu cen nejvíce přispělo zdražování zeleniny, jídel nebo nápojů v restauracích a kavárnách. Naopak ceny pohonných hmot, topného oleje a plynu nadále tlačí inflaci směrem dolů. Pokud by se ceny energií do inflace nepočítaly, činil by meziroční růst cen v eurozóně 1,2 procenta.

Z celé EU zůstalo minulý měsíc v deflaci třináct zemí. Nejvíce klesají ceny na Kypru, a to o 1,8 procenta, o více než procento se ceny snížily také v Rumunsku, Bulharsku a ve Slovinsku. Naopak na Maltě inflace činila 1,6 procenta a v Belgii 1,2 procenta. V České republice spotřebitelské ceny stouply o 0,2 procenta.

Cíl? Dvě procenta

S poklesem spotřebitelských cen se eurozóna potýkala především na počátku tohoto roku, v lednu 2015 ceny meziročně klesaly o 0,6 procenta. Znovu ceny začaly růst v květnu 2015, od té doby se inflace pohybuje mezi 0,1 až 0,3 procenta. Výjimku tvořilo již zmíněné září, kdy se měnová unie vrátila do deflace.

Cílem Evropské centrální banky přitom je, aby se meziroční inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

Ve snaze odvrátit deflaci proto od letošního března provádí takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, v rámci kterého dochází k rozsáhlým nákupům státních dluhopisů. Banka tak pumpuje do finančního systému asi 60 miliard eur měsíčně, tyto peníze mají podpořit spotřebu a investice. Od vyšší poptávky si pak ECB slibuje i růst cen.

Kvantitativní uvolňování by mělo trvat nejméně do příštího září. Šéf ECB Mario Draghi ovšem na říjnovém zasedání banky signalizoval možné rozšíření programu.

autoři: ČTK, Ekonomika | 16. 11. 2015 12:13

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama