Benzin i nafta dál zlevňují, zákazník ale chybí. Pumpaři zabojují o svou existenci

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 6. 4. 2020 14:47
Řidičů na českých silnicích v době karantény výrazně ubylo. Přestože ceny pohonných hmot jsou nejnižší za mnoho let, benzinové pumpy palivo prakticky nemají komu prodat. Vysoká poptávka se podle ekonomů nejspíš nevrátí ani po uvolnění vládních omezení. Lidi bude dál částečně omezovat obava z cestování i méně financí. Hlavně pro menší pumpaře to může znamenat tvrdou ránu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Česko má jednu z nejhustějších sítí benzinových pump v Evropě. Jen za poslední půlrok na silnicích přibylo celkem 15 nových čerpacích stanic. Statistiky ministerstva průmyslu a obchodu evidují rekordní počet 7094 všech čerpacích stanic, z toho celkem 4008 těch veřejných, což je také nejvíce v historii.

Čeho ale v současnosti na silnicích výrazně ubylo, jsou zákazníci, kteří by o doplnění nádrže měli zájem. Cestování všeho druhu vláda během pandemie koronaviru utlumila na minimum, lidé by se neměli navštěvovat, navíc často pracují z domovů.

"Nejde o to, že by čerpací stanice nemohly prodávat, ony jsou součástí základní zásobovací infrastruktury. Problém je v tom, že není komu prodávat, obrat klesá o desítky procent, některé čerpačky už dokonce zcela zavřely," potvrzuje pro Aktuálně.cz předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.

"Distributoři pohonných hmot v ČR registrují kvůli koronaviru zhruba třetinový pokles poptávky po benzinu či naftě. Zvlášť prudký je propad poptávky po benzinu, propad spotřeby nafty tlumí nadále fungující - byť také omezeně - kamionová nebo autobusová veřejná přeprava. Dopravci se ovšem také potýkají s propadem zakázek," připomíná ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

V takových případech má prodejce podle analytika společnosti Patria Tomáše Vlka dilema, zda si může dovolit vyššími maržemi kompenzovat menší prodeje, nebo jestli naopak bude muset nižšími cenami bojovat o poptávku. "Hodně to záleží i na konkrétní lokalitě. V tomto souboji budou za kratší konec tahat malí hráči - lokální podnikatelé," vysvětluje Vlk.

Počet veřejných čerpacích stanic v Česku

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Počet 3578 3615 3672 3717 3728 3745 3792 3844 3906 3940 3974 4006 4008

Zdroj: MPO

Ceny pohonných hmot jsou totiž v Česku nejlevnější od roku 2016. Nafta podle aktuálních dat společnosti CCS stála minulý týden 27,62 koruny za litr a benzin 27,51 koruny za litr.

Důvodem je výrazně levnější ropa, jejíž cena prudce klesla kvůli paralýze cestovního ruchu ve světě. Jinými slovy - na trhu je jí dost, ale zájem o ni je také minimální. Cenovou křivku "černého zlata" přitom benzin a nafta s několikatýdenním zpožděním následují.

Pumpaři drží ceny vysoko

Přestože tedy pohonné hmoty v Česku zlevňují, stále jsou s přihlédnutím k situaci na trzích neúměrně vysoké. Důvodem je právě prudce zlevňující ropa, která dává přechodně čerpacím stanicím příležitost své marže nezvykle navýšit - oproti běžnému stavu i několikanásobně oproti normálu. "Průměrná marže je kolem šesti korun, což je dvojnásobek oproti normální úrovni," připouští analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce si pumpaři skrze takto vysoké marže vytváří finanční polštář na horší období. "Ten se bude hodit v době potenciální nižší spotřeby a také klesajících marží způsobených konkurenčním bojem jednotlivých čerpacích stanic," připomíná Pelc.

Zlevňování ropy a pohonných hmot totiž ještě nekončí. "V nejbližším týdnu lze očekávat propad cen o dalších 70 až 90 haléřů na litr. Za celý duben by pak průměrné ceny mohly poklesnout o dvě koruny. Zároveň lze v ČR nalézt čerpací stanice, kde lze natankovat benzin za méně než 23 Kč na litr," popisuje Tomčiak.

V boji o českého řidiče tedy budou muset pumpaři podle expertů nakonec skutečně jít s cenami dolů a marži postupně snižovat.

S tím, jak na českých silnicích ubývá zákazníků, jim navíc navíc klesá i objem doplňkového prodeje - například nápojů nebo potravin. "Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měli často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv," dodává Kovanda.

Ohrožení malých podnikatelů

V segmentu standardních čerpacích stanic jich přes 1200 patří do sítí největších petrolejářských firem, kterými jsou Benzina, MOL, Čepro (EuroOil), Shell a OMV. Větší část, přibližně 57 procent, pak tvoří podle Unie nezávislých petrolejářů pumpy menších nezávislých vlastníků. A právě jejich existenci ohrožuje aktuální koronavirová pandemie a s ní související nouzový stav asi nejvíce.

"Taková situace má samozřejmě dopad zejména na firmy, které si neuměly vytvořit nějaký rezervní polštář. Bude hodně záležet na tom, jak hluboký a dlouhý bude nastávající útlum ekonomiky. Ten nakonec rozhodne, zda z toho vyjdeme jen odření, polámaní, nebo to někteří nepřežijí," dodává Indráček.

Ekonomové oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz připouštějí, že by k určitému snížení počtu benzinových pump v Česku mohlo dojít. Pokud ale omezení nepotrvají příliš dlouho, nemělo by jít o výrazné úbytky.

"Zásadního snížení počtu čerpacích stanic bych se zatím neobával. Určitý pokles v odběru pohonných hmot způsobený oslabením ekonomiky může být vyvážen větším zájmem o využívání osobní automobilové přepravy způsobeným levnou cenou pohonných hmot v následujících měsících," doplňuje Pelc.

I tak lze ovšem očekávat, že české silnice se budou do původního stavu dostávat dlouho. Ještě několik měsíců po skončení karantény budou totiž lidé s cestováním opatrní, a to kvůli obavám i horší ekonomické situaci.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že bude bez akreditace

Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí to sdělil rektor Jan Lata.

Návrh hodnotící komise úřadu univerzita obdržela v pondělí. "Byť jde o návrh a nikoli o definitivní rozhodnutí, není to pro Lékařskou fakultu ani pro univerzitu příjemná situace. Věříme, že Rada Národního akreditačního úřadu zohlední stoupající kvalitu jak v oblasti personálního obsazení, tak v oblasti vědy a výzkumu, která se na fakultě v posledních letech odehrála a fakulta akreditaci obdrží," uvedl Lata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy