Socialistická auta, která se snažila uspět po roce 1989. Přežilo jich jen několik

Jan Matoušek Jan Matoušek
9. 1. 2022 6:32
S rozpadem východního bloku přišla většina tamních automobilek o jisté odbytové trhy. Ve volné konkurenci moderních vozů totiž zastaralé dacie, žigulíky nebo volhy najednou nestačily. Některé značky se s novou výzvou vyrovnaly, jiné ale kompletně zkrachovaly. Redakce Aktuálně.cz vybrala několik aut socialistických značek, která měla po roce 1989 konkurovat západním modelům.
Foto: AvtoVAZ

Lada 110/111/112

Čím nahradit žigulíky a Samaru byla otázka, kterou se vedení automobilky AvtoVAZ zabývalo poměrně intenzivně už v 80. letech. Odpovědí se měla stát Lada 110, známá také jako VAZ 2110, vycházející ze starší Samary, jejíž vývoj začal už v polovině 80. let. Přesto výroba odstartovala až v roce 1995, ve větších sériích ještě o rok později. Jako první přišel na řadu sedan 110, v roce 1997 následovalo kombi 111 a v roce 1998 hatchback 112. V roce 2002 se ještě objevilo kupé, montované v malých sériích.

Podobně jako Samara měla řada 110/111/112 pohon předních kol a motor vpředu, převodovka byla vždy mechanická pětistupňová. Na domácím ruském trhu zaznamenalo auto poměrně velký prodejní úspěch, podobně jako i další modely ruské automobilky (paradoxně se v 90. letech bok po boku prodávaly tři generace osobních aut Lada, které se měly navzájem nahradit). Řada 110 se ale vyvážela i do zahraničí a v prodeji byla i v Česku, kde platila za jedno z levnějších nových aut na trhu. Přesto prodejní výsledky nebyly kdovíjaké, v porovnání třeba s čísly modelů Lada na počátku 90. let.

Sedan nakonec v Tojlatti skončil v roce 2007, hatchback o rok později a kombi s kupé až v roce 2009. Úplný konec Lady 110/111/112 to ale nebyl. Nejenže z ní vycházela následující řada Priora (opět s malými úspěchy prodávaná i v Evropě), ale v licenci pod značkou Bogdan se na Ukrajině dělaly sedan a kombi až do roku 2014. Každopádně Lada 110 představuje tak trochu metaforu osudu celé automobilky Lada - doma a v okolí populární, mimo bývalé sovětské satelity ale s velmi limitovaným úspěchem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy