Foto: ČTK/Taneček David

Tatra 700

Jestliže se Favorit a Felicia staly symbolem úspěchu privatizace Škody, která pod křídly Volkswagenu vzkvétala, je Tatra 700 symbolem úpadku výroby osobních aut v Kopřivnici (byť T700 se dělala v pobočném závodě v Příboře) a méně povedené privatizace. Je pravda, že osobní vozy byly vždycky spíše doplňkem nákladních automobilů Tatra, nikdy se nejednalo o hlavní část výroby, čemuž odpovídala i politiky uměle omezovaná produkce luxusní limuzíny T613.

A právě na tu v roce 1996 navázala Tatra 700, poslední osobní vůz kopřivnické značky. Nešlo o nic jiného než o důkladnou modernizaci známé koncepce T613 z poloviny 70. let, což se sice nové tvary snažily docela umně zakrýt, ovšem chabá bezpečnostní výbava bez ABS i airbagů věk luxusní Tatry prozradila. Veškerá konkurence od Audi nebo Mercedesu totiž tyto prvky měla, cena se přitom od českého vozu neodlišovala tak moc, aby jejich absenci vyvážila.

Tatra měla v rukávu trumf jednak v podobě originálního designu a jednak vzduchem chlazeného osmiválce o výkonu 147 kW. Umístěn byl tradičně vzadu a poháněl zadní kola, což byla koncepce u luxusních limuzín nepoužívaná. Převodovka byla manuální, automat T700 postrádala, což se ukázalo jako její další nevýhoda.

Ačkoliv si českou limuzínu kupovala ministerstva nebo obecně státní správa, soukromí zákazníci či podnikatelé dávali přednost zahraničním automobilům. Nepomohla ani modernizace v prosinci 1996, která přinesla novou zadní část nebo příplatkový 172kW osmiválec. Nakonec byla poslední auta sestavena na jaře 1999, celkem vzniklo zhruba sedm desítek Tater 700 (údaje oscilují mezi 70 a 75 kusy).

Více si o Tatře 700 můžete přečíst pod tímto odkazem.